Mikroekonomie
13. Dokonalá konkurence a postavení firmy, volba rovnovážné produkce. (Teoretické koncepce klasické školy).
Obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk
Cílem je dosažení maximálního ekonomického zisku. Nulový ekonomický zisk znamená, že vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím.
Ekonomický zisk () je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými náklady:
= TR – TC = P * Q – w * L – r * K = P * f (K, L) – w * L – r * K
Ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku:
d / d Q = (d TR / d Q) – (d TC / d Q) = 0 d TR / d Q = d TC / d Q MR = MC, to je tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku. Podmínkou druhého řádu je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství: d2 / d Q2 Q = Q* 0
Pravidlo převrácené elasticity: MC = MR
MC = P * (1 + 1 / ePD)
(P – MC) / P = - 1 / ePD
Čím elastičtější bude poptávka po produkci firmy, tím menší můžeme očekávat rozdíl mezi cenou a mezními náklady firmy.
Předpoklady modelu dokonalé konkurence
• Na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví
• Všechny statky jsou homogenní
• Na všechny trhy je volný vstup a výstup
• Všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trhu
• Firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku
Firma nemůže ovlivnit tržní cenu. Poptávka po její produkci je dokonale elastická, což lze znázornit jako vodorovnou přímku rovnoběžnou s osou x. Obr. str. 236. V dokonalé konkurenci jsou křivky průměrných a mezních příjmů totožné.
Rozhodování firmy o výstupu v krátkém období
Optimální výstup firmy je možné zjistit:
1. na základě rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady – rovnají se směrnice křivek celkových příjmů a celkových nákladů
2. na základě rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů
Obr. str. 238
Protože dokonale konkurenční firma maximalizující zisk vychází při volbě výstupu z rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů (MR = MC) a protože pro ni jako pro firmu přebírající cenu platí rovnost mezních příjmů a ceny (MR = P), bude v krátkém období vyrábět výstup, jehož mezní náklady budou stejné jako tržní cena (P = MC).
Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období
Rostoucí tržní cena bude znamenat posun průsečíku MR a MC po křivce mezních nákladů směrem nahoru, což bude implikovat rostoucí nabízené množství. Křivka nabídky firmy v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů.
Jak bude firma rozhodovat o výstupu v případě, že při jakémkoliv objemu produkce budou celkové příjmy nižší než celkové náklady? V krátkém období musí firma hradit fixní náklady, i když objem výstupu bude nulový.
Pokud je cena jednotky produkce vyšší než průměrné variabilní náklady na její výrobu, bude svou ztrátu minimalizovat pokračováním ve výrobě. Pokud však cena bude nižší nebo rovna průměrným variabilním nákladům, bude firma minimalizovat ztrátu uzavřením výroby.
Obr. str. 240
Křivka nabídky dokonale konkurenční firmy přebírající cenu výstupu je tvořena rostoucí částí křivky mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je min. AVC.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Křivka nabídky odvětví je dána horizontálním součtem krátkodobých křivek nabídky všech firem v odvětví při jakékoliv ceně (přepokládáme konstantní ceny vstupů). Faktory ovlivňující křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období: počet firem v odvětví, velikost výstupu každé z nich a determinanty mezních nákladů každé firmy.
Dochází-li na trhu k růstu ceny, každá z firem se bude snažit zvětšovat svůj výstup. Aby mohla vyrobit větší výstup, bude muset najmout větší množství toho vstupu, který je v krátkém období variabilní. Toto zvýšení poptávky všech firem může vyvolat růst ceny variabilního vstupu. Došlo by k růstu nákladů každé firmy, který by se projevil v posunu křivky mezních nákladů směrem nahoru. Křivka nabídky odvětví by potom byla strmější než za předpokladu neměnných cen vstupů. Obr. str. 243
Míra, v jaké firmy v odvětví reagují změnou svého výstupu na změnu tržní ceny, je elasticita nabídky v krátkém období: ePS = (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období
Rovnováha dokonale konkurenčního odvětví v krátkém období nastává pokud se při krátkodobé rovnovážné ceně rovná poptávané a nabízené množství daného statku. Obr. str. 245
Rovnovážná cena plní dvě důležité funkce:
• Firmy maximalizující zisk budou vyrábět takový výstup, pro který platí rovnost P* = MC
• Při tržní rovnovážné ceně P* se jednotlivci maximalizující užitek rozhodují, jakou část svého důchodu vynaloží na nákup daného statku.
Hlavními faktory způsobujícími změny tržní nabídky (posun tržní křivky nabídky) jsou změny cen vstupů, změny technologií, očekávání výrobců a změna počtu firem na daném trhu. Pokud se nabídka posune doprava dolů, potom vliv tohoto posunu na změnu rovnovážné ceny a rovnovážného množství bude záviset na elasticitě tržní poptávky:
• Velmi neelastická tržní poptávka – relativně velký pokles rovnovážné tržní ceny a malý růst rovnovážného množství
• Velmi elastická tržní poptávka – poměrně malý pokles rovnovážné tržní ceny a poměrně velký růst rovnovážného množství
Hlavní faktory způsobující změny tržní poptávky: změny důchodu spotřebitelů, jejich preferencí, očekávání a ceny substitutů a komplementů. Posun křivky tržní poptávky doprava nahoru – změna rovnovážné tržní ceny a množství bude ovlivněna elasticitou nabídky:
• Tržní nabídka neelastická – podstatný růst rovnovážné tržní ceny a velmi malý růst rovnovážného množství
• Elastická tržní nabídka – velmi malý růst rovnovážné ceny a podstatné zvýšení rovnovážného množství
Dochází-li na dokonale konkurenčním trhu k současným změnám nabídky a poptávky, bude výsledná změna tržní rovnováhy ovlivněna elasticitou tržní nabídky a poptávky a relací jejich posunů.
Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období
Optimální výstup firmy v dlouhém období je odvozen z rovnosti mezních příjmů a dlouhodobých mezních nákladů (P MR = LMC). V dlouhém období je optimální výstup ovlivněn ještě volným vstupem či odchodem firem do odvětví, resp. z odvětví.
Pokud budou firmy v odvětví realizovat ekonomický zisk, bude to impulsem pro příchod řady dalších firem, které vyrobí větší objem výstupu a dojde k posunu křivky nabídky odvětví směrem doprava dolů. Dojde k poklesu tržní ceny a zisku firem. Příchod nových firem bude pokračovat dokud tržní cena neklesne na úroveň průměrných nákladů (P AR = LAC) a ekonomický zisk na nulu (bod zvratu).
Optimální výstup dokonale konkurenční firmy v dlouhém období je determinován dvěma podmínkami:
• Podmínkou maximalizace zisku (P MR = LMC)
• Podmínkou nulového ekonomického zisku (P AR = LAC)
Dodržení obou těchto podmínek znamená rovnost dlouhodobých mezních a průměrných nákladů (LMC = LAC), která nastává v bodě minima křivky LAC. Pro dlouhodobý optimální výstup dokonale konkurenční firmy proto platí, že jej firma vyrábí s minimálními dlouhodobými průměrnými náklady. Obr. str. 248
Pro optimální výstup firmy v dlouhém období je charakteristické:
• Firma vyrábí krátkodobý optimální výstup, kdy se její mezní příjmy rovnají mezním nákladům (MR = MC). Protože se cena rovná mezním příjmům (P = MR), současně platí rovnost ceny a mezních nákladů (P = MC).
• Průměrné náklady na výrobu zvoleného optimálního výstupu v krátkém období jsou na úrovni minimálních průměrných nákladů v dlouhém období (min. SAC = min. LAC).
• Firma nemá tendenci přestat vyrábět a z odvětví odejít, jestliže se při výrobě optimálního výstupu jak dlouhodobé, tak krátkodobé průměrné náklady rovnají ceně (P = SAC = LAC) a její ekonomický zisk je nulový.
Křivka nabídky firmy v dlouhém období je totožná s tou rostoucí částí křivky dlouhodobých mezních nákladů, jejíž spodní hranicí je minimum průměrných dlouhodobých nákladů.
Nabídka dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období
Křivku nabídky dokonale konkurenčního odvětví v dlouhém období (LIS) získáme jako soubor dlouhodobých rovnovážných bodů odvětví vznikajících v průsečících posunující se poptávkové křivky a krátkodobých křivek nabídky.
Reakci firmy a odvětví na změnu v tržní poptávce rozlišujeme z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V krátkém období je reakcí změna nabízeného množství na základě vyrovnávání ceny s mezními náklady. V dlouhém období firmy do odvětví přicházejí nebo z něj odcházejí, což způsobuje posun krátkodobé tržní nabídky a formování nové rovnovážné ceny, při které firmy realizují nulový ekonomický zisk.
Křivka LIS v případě konstantních cen vstupů
Obr. str. 250
Růst tržní poptávky:
V krátkém období, kdy je počet firem v odvětví konstantní, dojde k růstu tržní ceny, každá z firem zvýší svůj výstup a bude realizovat ekonomický zisk.
V dlouhém období vede existence ekonomického zisku k přílivu nových firem do odvětví, což způsobí růst nabídky odvětví. Tržní cena bude klesat tak dlouho, dokud firmy nebudou realizovat nulový ekonomický zisk.
Křivka nabídky odvětví v dlouhém období má tvar přímky rovnoběžné s osou x. Její vzdálenost od osy x je dána úrovní ceny, která se rovná minimálním dlouhodobým průměrným nákladům.
Křivka LIS v případě rostoucích cen vstupů
Obr. str. 252
Růst poptávky po daném statku vede k posunu křivky tržní poptávky doprava. Firmy budou realizovat ekonomický zisk, což povede k příchodu nových firem do odvětví. To povede k růstu poptávky po vstupech a následně k růstu jejich ceny. Dojde k posunu nákladových křivek každé z firem nahoru. Příliv firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud doprava se posunující křivka tržní nabídky nesníží rovnovážnou tržní cenu na úroveň, při níž je ekonomický zisk firem nulový. Rostoucí křivka LIS.
Křivka LIS v podmínkách klesajících cen vstupů
Obr. str. 254
Růst tržní poptávky vede ke krátkodobému zvýšení tržní ceny, což umožní stávajícím firmám v odvětví realizovat ekonomický zisk. Do odvětví přicházejí nové firmy a expanze odvětví vyvolá pokles nákladů (nákladové křivky se posunou směrem dolů). Poměrně velký ekonomický zisk bude podnětem pro příchod dalších firem do odvětví. Ten ustane, až doprava dolů se posunující krátkodobá křivka tržní nabídky stlačí tržní cenu na úroveň dlouhodobých průměrných nákladů každé firmy, takže ekonomický zisk každé z nich bude roven nule. Klesající křivka LIS.
Elasticita tržní nabídky v dlouhém období
Dlouhodobá elasticita nabídky vyjadřuje poměr procentní změny dlouhodobého výstupu odvětví a procentní změny ceny: (Q / Q) / (P / P) = (Q / P) * (P / Q)
• Odvětví s konstantními náklady – křivka LIS dokonale elastická – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky roven nekonečnu
• Odvětví s rostoucími náklady – rostoucí křivka LIS – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky dosahuje kladných hodnot
• Odvětví s klesajícími náklady – křivka LIS klesající – koeficient dlouhodobé elasticity nabídky má zápornou hodnotu
Nastolení tržní rovnováhy v dlouhém období
Počet firem odpovídající rovnováze odvětví: n = QT / Q*, QT – rovnovážný výstup odvětví, Q* - dlouhodobý optimální výstup reprezentativní firmy.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
• Výrobní efektivnost – výstup je vyroben s minimálními náklady
• Alokační efektivnost – firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíc přejí – v bodě, kde se protínají křivka nabídky s křivkou poptávky, platí MC = MU – firma nemůže realokací vstupů výstup zvětšit a spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost
Žádné komentáře:
Okomentovat