24) Veřejný sektor

Mikroekonomie

24. Veřejný sektor. Příčiny existence, poptávka po veřejných statcích, rovnováha ve veřejném sektoru, efektivní zabezpečování veřejných statků.

Veřejným sektorem rozumíme tu oblast společenské reality, která se nachází ve veřejném vlastnictví. Veřejný sektor je produktem veřejné politiky státu. Rozhodovací činnost ve veřejném sektoru sleduje dvě kriteria: kritérium efektivnosti a kritérium spravedlnosti.

Příčiny existence veřejného sektoru
Vznik veřejného sektoru souvisí s existencí smíšené ekonomiky, která vzniká v důsledku přirozené absence trhu v některých sférách ekonomického života.
Významnou příčinou determinující existenci veřejného sektoru je fenomén tzv. černého pasažéra. Privátní sektor neposkytuje veřejné statky jedincům proto, že jich mohou užívat, aniž by za ně zaplatili.
Poptávka po veřejném statku je odvozena vertikálním součtem poptávkových křivek jednotlivých spotřebitelů (poptávka po soukromém statku je odvozena horizontální součtem poptávkových křivek jednotlivých spotřebitelů).

Cena Cena
Soukromého veřejného S
statku DY statku
S
DX
P DX+Y

DX+Y
DX DY
množství soukromého statku množství veřejného statku

Agregátní podmínka efektivnosti při poskytování veřejných statků:
ME = MC
ME – suma mezních užitků
V případě veřejného statku platí, že oba spotřebitelé nakupují stejné množství, ale platí různé ceny.
Individuální podmínka efektivnosti při poskytování veřejných statků: MTPi = MEi
MTPi – mezní daň – cena jedince i
MEi – mezní hodnocení jedince i
Poptávka po veřejném statku za předpokladu rozdílných preferencí a efektivnost
Např. osoba X přiřazuje určitému statku mezní hodnotu 140 peněžních jednotek, kdežto osoba Y témuž množství přiřazuje hodnotu 300 peněžních jednotek. Pokud daní jedinci budou platit stejnou daň-cenu, např. 195 peněžních jednotek, není ani jeden spotřebitel v rovnováze, a proto není dosaženo efektivnosti. Osoba X bude požadovat menší množství statku a osoba Y větší množství statku.

Rovnováha ve veřejném sektoru
Rovnováha v ekonomické teorii je takový stav ekonomiky, kdy všechny ekonomické subjekty jsou v takovém postavení, že nemají zájem měnit své rozhodnutí.
Podmínkou optimálnosti je rovnost mezních měr substituce jednotlivce A a jednotlivce B ve vztahu k všem možným dvojicím existujících statků.
(UA / qA1) / (UA / qA2) = (UB / qB1) / (UB / qB2)

Efektivní zabezpečování veřejných statků
U soukromých statků každý může spotřebovávat různá množství statku. U veřejných statků spotřebovávají jedinci stejné množství.
Existují statky, kde lze sice provést vyloučení ze spotřeby, avšak z hlediska realizace by to bylo značně nákladné. Tam, kde mají statky nulové mezní náklady, měly by být poskytovány bezplatně.
Transakční náklady a problém efektivnosti
Při vybírání poplatků vznikají náklady na fungování cenového mechanismu (např. náklady na výběrčího poplatků).
Pokud vláda poskytne daný statek zdarma, zvýší se jeho spotřeba. Dojde ke ztrátě efektivnosti, neboť dochází k plýtvání, k ztrátě blahobytu způsobené příliš vysokou spotřebou.
Bude-li se vláda rozhodovat, zda poskytovat daný statek bezplatně, pak je pro určení efektivnosti na straně jedné rozhodující porovnání užitku při spotřebě odpovídající ceně na úrovni výrobních nákladů a na straně druhé jeho porovnání se ztrátami z neefektivní produkce statků ve výši odpovídající nulové ceně a se ztrátami vzniklými v důsledku uvalení daní, na jejichž základě je financováno bezplatné poskytování statku.
Má vláda poskytovat statky, které lze opatřovat privátně?
Velikost ztráty blahobytu způsobené příliš vysokou spotřebou souvisí s elasticitou poptávkové křivky. Je-li elasticita poptávkové křivky relativně vysoká, potom je i ztráta na efektivnosti relativně vysoká.
Ztráta na efektivnosti v důsledku centrálně přijatého standardu
Další druh ztráty, k němuž může docházet, souvisí s rozhodnutím ústřední vlády o spotřebě daného statku jako jednotné dávky. Dva důvody tohoto kroku:
• Snaha centra prosadit určitý standard na celém teritoriu spravovaném centrální vládou (aspekt spravedlivé redistribuce).
• Snaha vlády administrativně omezit spotřebu určitého statku formou přidělení jednotné dávky všem členům fiskálního společenství (aspekt efektivnosti).
Spotřebitelé poptávají různá množství statku. Vláda rozhodne, že poskytovaný statek bude ve výši společenského průměru. Někteří spotřebitelé dostávají více, než spotřebovávali, a proto dochází ke ztrátě na efektivnosti v důsledku nadměrné spotřeby. Jiní spotřebitelé poptávali větší množství, proto vládním rozhodnutím utrpěli ztrátu blahobytu v důsledku vynucené úspory. Přestože je celkový užitek kladný, neboť je statek poskytován bezplatně, dochází k ztrátě na efektivnosti.
Poskytování čistých veřejných statků je efektivní pouze tehdy, jestliže součet mezních měr substituce všech spotřebitelů (celkové množství soukromých statků, kterých jsou spotřebitelé ochotni se vzdát) se rovná mezní míře transformace (množství, o něž se výroba skutečně sníží).
Mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky udává, kolika jednotek soukromého statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku.
Mezní míra transformace měří počet jednotek soukromého statku, o který se sníží jejich výroba při zvýšení výroby veřejných statků o jednotku.