Normativní (obecně závazná) smlouva - jejíž ustanovení jsou obecná a regulují závazně celou skupinu právních vztahů (neurčitý počet případů, druhové nikoliv individuální znaky). Hlavním pramenem mezinárodního práva jsou normativní smlouvy v podobě mezinárodních smluv. Ve vnitrostátním právu se jedná např. o kolektivní smlouvy (za zaměstnance podepisuje odborová organizace). Ve světě mají povahu zákona – soudem vynutitelná.
Normativní právní akty
Nejrozšířenější. Jsou produktem legislativní činnosti státu. Umělá pravidla chování s politickým podtextem neboť právo je jedním z nástrojů řízení státu (politiky).
primární
sekundární
Prameny práva v ČR
primární
- Ústavní zákony
- Zákony
- Zákonná opatření Senátu Parlamentu ČR
sekundární – dílčím způsobem specifikují obecná ustanovení
- Nařízení vlády
- Vyhlášky ministerstev
- Nařízení a vyhlášky obecních úřadů (krajské, …)
Ústavní zákony
Právní normy s nejvyšší právní silou. Tvoří základ právního systému státu – z nich vycházejí ostatní zákony. Některé státy mají jen jeden ústavní zákon – Ústava (ČR cca 10.)
rigidní – tuhý. Předpokládá se obtížnější způsob přijetí takového zákona.
flexibilní – stejná přijímací procedura jako u obyčejného zákona.
Na zákoně to musí být uvedeno!
Zákony
Stojí v čele každého systému práva. Shovívavý systém přijetí zákona. 1/3 poslanců tj. 66 musí být přítomno tzn. 34 hlasů stačí k přijetí zákona.
Zákonná opatření Senátu ČR
Výjimečný a provizorní pramen práva. Vydávají se, pouze nastane-li čas, který je určen Ústavou. Tj. Je-li Poslanecká sněmovna prezidentem rozpuštěna. V tomto mezidobí má Senát pravomoc přijímat tato opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, a výhradně na návrh vlády. Mají povahu zákona. Nemůže se v nich zaobírat otázkou Ústavy, státního rozpočetu a státního závěrečného účtu, volebními zákony a mezinárodními smlouvami. Toto opatření většinou Poslanecká sněmovna zruší a vydá zákon.
Nařízení vlády
V případě potřeby jsou vydány jako doplňující právní forma. Jsou obecné.
Prováděcí vyhlášky
Vztahují se ke konkrétnímu zákonu. Specifikují obecný zákon (popř. nařízení vlády) na konkrétní oblast.
Nařízení a právní předpisy (vyhlášky) územních samosprávných celků
Dokumenty regionálního charakteru. Můžou mít i normativní charakter.
Všechny normativní právní akty jsou zveřejňovány a registrovány v tzv. Sbírce zákonů, jediném to oficiálním seznamu těchto předpisů. Odkazuje-li se na právní předpis, uvádí se jeho číslo lomené ročníkem např. zákon č.2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání.
Normativní právní akty samosprávních celků se ve Sbírce neuveřejňují, to musí být provedeno vyvěšením na úřední desce.
Právní normy
Právní normy jsou produktem státu. Jde o pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní, státem uznanou formou a jehož zachování je státní mocí vynutitelné. Charakteristickým rysem pravidla chování je jeho obecnost.
Struktura právních norem
Vnitřní forma, v níž je obsah právní normy určitým způsobem organizován. Rozdělení obsahu právní normy na prvky, jejich charakteristiku a objasnění jejich vzájemného vztahu.
s klasickou strukturou
klasickou strukturu tvoří tyto prvky:
hypotéza – stanoví podmínky, za nichž se má pravidlo chování obsažené v dispozici realizovat. Je kriteriem podle něhož se určí, zda se norma na konkrétní případ vztahuje či nevztahuje.
dispozice – obsahuje pravidlo chování, stanovuje komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v hypotéze.
sankční hypotéza – stanoví podmínky uplatnění sankce. Vždy je touto podmínkou porušení povinnosti vyplývající z dispozice. Často však i s přistoupením další skutečnosti
sankce – stanoví důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z dispozice a jsou-li naplněny podmínky stanovené sankční hypotézou.
bez klasické struktury
Některá z náležitostí chybí – není jí třeba např s odkazem: sankce viz. trestní zákon.
Žádné komentáře:
Okomentovat