– působnost:
– jde o okruh vymezených úkolů
– věcná – všeobecnou (=> na urč. území se koncentruje výkon veřej. správy u jednoho vykonavatele, přísluší mu působnost ve všech záležitostech kromě těch, kt. jsou přikázány jinému)
– dílčí (=> ministerstva a jiné správní úřady ústřední nebo místní) – tím se vytváří odvětví, a pak organizační členění uvnitř jednoho subjektu
– členění uvnitř jednoho subjektu => horizontální nebo vertikální dekoncentrace (str. 391)
– osobní – je to jen možná alternativa věcné působnosti (např. váleční poškozenci)
– územní – neprosazuje se v čisté podobě => aplikace věcných i územních hledisek
– stanovení působnosti zákonem:
– enumerativní metoda – hl. pro ústřední správu; 3 alternativy: buď je obsažena v zákoně, kterým se subjekt zřizuje (ministerstva); nebo pro každý úřad zvlášť, ale v jediném zákoně (kompetenční zákon); n. v zákoně, kt. provádí hmotnou úpravu a organizační zákon na něj jen odkazuje
– generální klauzule – na regionální n. místní úrovni, kde mohou vedel sebe být vykonavatelé s všeobecnou působností a vykonavatelé s dílčí působností
Žádné komentáře:
Okomentovat