Výraz skupiny vlivu (nátlaku) pochází z americké politologie (pressure groups). Tradičním odlučovacím faktorem mezi institucí politických stran a skupin vlivu je skutečnost, že politické strany usilují o výkon moci, zatímco skupiny vlivu se snaží moc ovlivňovat, hledají cesty jak působit navenek. Skupiny vlivu lze definovat jako organizaci ustanovenou na ochranu určitých zájmů, k výkonu společné činnosti, integraci názorů a vykonávající tlak na veřejnou moc.
Definice má 3 komponenty:
1)existence v zásadě organizované skupiny – dělení na skupiny organizované či nikoli
2)ochrana a uplatňování určitých specifických zájmů – skupiny chrání své zájmy X uplatňují - uplatňují své zájmy
3)uplatňování tlaku – organizace je schopna prosadit názor a ovlivnit veřejnou moc
Skupiny vlivu můžeme rozdělit podle:
a)cíle (zájmové skupiny) – jedná se o profesní skupiny prosazující určité cíle pracovníků či
zaměstnanců. Dále pak profesní skupiny podnikatelů či zaměstnavatelů (tzv. svazy). Tyto organizace jsou schopny působit na zákonodárce i na výkonnou moc ve vztahu k vládní politice.
Jinou profesní skupinou jsou organizace zaměstnanců (učitelé,
Inženýři, technici atd.). Dále pak i dělnické odbory.
b)své povahy (skupiny soukromoprávní a veřejnoprávní) – cílem je získávání výhod určitého druhu. Jedná se např. o univerzity, výzkumné ústavy, státní podniky, bezpečnostní sbory, armáda atd.
c)své struktury (skupiny masové, výběrové a elitní) – je zde regulace vstupu a výstupu členů, přičemž masové skupiny sdružují co nejvíce členů.
Funkce skupin vlivu lze odlišovat:
a)k veřejné moci přímo – informují veřejnou moc o záměrech, používají skrytý tlak na činitele veřejné moci, lze sem zařadit i korupční vlivy (kopě hlasů, dárky,
pozvání, lovy, dovolené atd.).
b)ke stranám – často se objevuje vztah nepřímý (napojení na banky, velké podniky, atd.).
c)k veřejnému mínění – použití propagandy (televize, tisk,…) k přesvědčení veřejnosti
o svých záměrech
Žádné komentáře:
Okomentovat