V současné době zřejmě nejúplnější, nejuznávanější a z hlediska světového dosahu požívající největší autoritu je Všeobecná deklarace práv člověka, přijatá Valným shromážděním OSN r. 1948. Podle čl. 2 této deklarace každý člověk musí disponovat veškerými právy a veškerými svobodami obsaženými v této deklaraci, a to bez jakýchkoli rozdílů.
Na základě mnoha paktů byly vytvořeny:
Výbor pro politická práva
Evropský soud pro lidská práva
Evropská smlouva o ochraně lidských práv a základních svobod je v zásadě mnohostranou mezinárodní smlouvou, kterou se její smluvní státy zavázaly k plnění určitých závazků. Občanská a politická práva jsou základními, tvoří osu úmluvy. Hranice mezi právy je někdy vedena neoddělitelně, mohou být logickým důsledkem jiných. Lze mezi nimi rozeznávat práva všeobecná a práva zvláštní.
Právo na život – je mezi právy nejvyšší, je závazkem státu organizovat opatření k ochraně života. Stát je zavázán zjišťovat a trestat činy proti životu. Sahá až k dítěti počatému, pokud se narodí živé = chrání se již nasciturus. Zákon umožňuje zadržet osobu, přerušit těhotenství, ale také zakazuje přerušit těhotenství, zakazuje násilí, ale umožňuje nutnou obranu a krajní nouzi. Evropská Listina práv a základních svobod zakazuje všem členským státům trest smrti.
Dalšími právy jsou práva podmíněná – znamená to, že za určitých podmínek je zásah státu možný. Sem náleží svoboda slova, svoboda myšlení, vědomí a víry, svoboda pohybu. Svoboda slova znamená i svobodu informací, tedy jak poskytovat, tak získávat. Svoboda informací předpokládá také ochranu zdrojů informací (problém žurnalistiky). Svoboda obsahuje svobodu volby i změnu náboženství. Stát při výkonu svých funkcí respektuje právo rodičů zajistit výchovu a vzdělání dětí, rodiče si zejména mohou vybrat mezi školou státní a soukromou. Svoboda pohybu se týká jak všeobecného pohybu stejně jako vyhledávání místa pobytu. Ochrana soukromí se týká života, osobního soukromí a rodinného života. Součástí soukromého života je právo svobodného sňatku a právo na rozvod, dále pak právo na jméno a národnostní sebeurčení.
Právo na soudní a jinou právní pomoc je zvláštním důležitým právem s dodatkem požadavku na dobrou justici. Jsou chráněna práva lidí před zadržením, vazbou či nezletilých a nemocných. Právní záruka = soudce musí být nezávislý vůči výkonné moci.
Žádné komentáře:
Okomentovat