– objektivní stránka – dlužník zmaří, třeba i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele è zvýhodnění spočívá v tom, že se mu dostane od dlužníka plnění neodpovídající zásadě poměrného uspokojení, a tím je zmařeno uspokojení pohle-dávek ostatních věřitelů téhož dlužníka
– předpokladem zde je mnohost věřitelů a situace, kdy dlužník není schopen plnit své splatné závazky
– pachatelem je jen dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky – opět jde o konkrétní subjekt podle § 90 odst. 2; je-li dlužníkem PO, uplatní se § 90 odst. 2
– zvýhodněný věřitel může být trestně odpovědný jako návodce k TČ dlužníka, je-li tu potřebný stupeň nebezpečnosti pro společnost
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu; úmysl se musí vztahovat i na záměr vyhnout se poměrnému uspokojení ostatních věřitelů
– § 256b – pletichy při řízení konkurzním a vyrovnacím
– objektivní stránka – spočívá v pasivním (odst. 1 a 3) nebo aktivním (odst. 2) úplatkářství v souvislosti s hlasováním podle zákona o konkurzu a vyrovnání (odst. 1 a 2) nebo s výkonem funkce správce konkurzní podstaty, člena věřitelského výboru nebo vyrovna-cího správce (odst. 3)
– pachatelem je podle odst. 1 konkurzní věřitel; opět je to konkrétní subjekt podle § 90 odst. 1; v případech podle odst. 2 může být pachatelem kdokoli mimo upláceného věřitele; podle odst. 3 je pachatelem v řízení o konkurzu – správce konkurzní podstaty nebo člen věřitelského výboru / a v řízení o vyrovnání – vyrovnací správce
– subjektivní stránka – ve všech alternativách jde o úmyslný TČ
– jednočinný souběh s úplatkářstvím je vyloučen; u správce konkurzní podstaty a vyrovna-cího správce nepřichází v úvahu ani jednočinný souběh se zneužíváním pravomoci veřej-ného činitele
– § 256c – předlužení
– objektivní stránka – dvě skutkové podstaty:
– pachatel si přivodí předlužení některým z taxativně stanovených způsobů – odst. 1 a) až c) è pachatelem může být kterýkoli dlužník
– pachatel, ač ví, že je již předlužen, přijme nový závazek / nebo zřídí zástavu (odst. 2) è pachatelem může být jen dlužník, který je předlužen
– k trestnosti činu se nevyžaduje, aby došlo ke zkrácení věřitelů nebo ke způsobení škody
– subjektivní stránka – vyžaduje se alternativně buď úmysl nebo vědomá nedbalost
Žádné komentáře:
Okomentovat