– rozumíme jím společenské vztahy (např. vztahy vlastnické), zájmy a hodnoty (život člověka, jeho zdraví, čest, důstojnost, osobní svoboda,…) chráněné trestním zákonem
– někdy se pro označení vztahů, zájmů a hodnot užívá označení právní statek
– trestní represe se musí uplatnit pouze u protispolečenských činů zvýšeně nebezpečných pro společnost a jen tam, kde je účinná a účelná
– TŘÍDĚNÍ OBJEKTŮ TRESTNÝCH ČINŮ:
– podle stupně obecnosti:
– obecný (rodový) objekt – souhrn všech společenských zájmů chráněných TZ
– druhový (skupinový) objekt – je vyjádřen společnými druhovými rysy indivi-duálních objektů jednotlivých TČ; jde o skupinu příbuzných chráněných zájmů, které patří do téže oblasti; druhové objekty jsou vyjádřeny v TZ v názvech hlav
– individuální objekt – jednotlivý zájem, k jehož ochraně je ustanovení zvláštní části TZ určeno; individuální objekt je nezbytně znakem skutkové podstaty TČ; v obecné rovině jde o výseč společenských vztahů urč. druhu, v rovině konkrétní je míněn konkrétní společenský zájem, který byl konkrétním TČ narušen; určení individuálního objektu je nezbytnou podmínkou pro správnou kvalifikaci TČ a pro určení povahy a stupně nebezpečnosti každého konkrétního TČ; individuální objekt je ve zvláštní části TZ vyjádřen výslovně jen někdy
– vedle hlavního objektu se rozlišují objekty vedlejší è ty jsou trestným činem postiženy jen nepřímo nebo vzdáleně (např. v u krádeže to může být výživa rodiny poškozeného)
– porušení nebo ohrožení objektu trestného činu nazýváme následkem
– některé TČ mají dva i více objektů è lze rozlišovat TČ s více objekty kumulativně vyjádřenými (§ 234) nebo TČ s alternativně vyjádřenými objekty (§ 92)
Žádné komentáře:
Okomentovat