ÚČINNÁ LÍTOST

– pachatel vlastní aktivní činností dobrovolně zamezí nebo napraví škodlivý následek TČ, anebo v době, kdy škodlivému následku činu může být ještě zabráněno, učiní o TČ dobrovolné oznámení

– zánik trestnosti účinnou lítostí se týká pouze trestných činů uvedených v § 66

– účinná lítost zaručuje pachatelům beztrestnost, ale současně ochraňuje zájmy chráněné TZ před škodlivými následky některých TČ => ochraně těchto zájmů je dávána přednost před zájmem na potrestání pachatele

– oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; musí být konkrétní, aby mohlo být učiněno protiopatření

– při účasti více osob na TČ se podmínky účinné lítosti posuzují u každé samostatně

– účinná lítost předpokládá dokonaný TČ – musí tu však být možnost napravit nebo zabránit škodlivému následku

– k beztrestnosti je třeba škodlivému následku zamezit

– zvláštní případy účinné lítosti – § 147a, 163, 163b a 214; u mladistvých – § 7 ZMPS

– PROMLČENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ

– trestnost činu zaniká uplynutím doby stanovené zákonem, což se vztahuje na všechny trestné činy s výjimkou TČ uvedených v § 67a

– hmotněprávní důvody promlčení: uplynutím času slábne až zaniká potřeba trestněprávní reakce na TČ z hlediska generální prevence (nebezpečnost činu se zmenšuje, negativní reakce společenského vědomí slábne) i individuální prevence (lze vyslovit domněnku, že pachatel se už napravil)

– procesní důvody – přistupují podpůrně k těm hmotněprávním: obtíže s dokazováním

– promlčecí doba je odstupňována podle závažnosti TČ vyjádřeného druhem a výší trestu v sazbě za daný TČ; činí tři, pět, dvanáct nebo dvacet let

– vychází se z názoru, že promlčecí doba začíná běžet od spáchání TČ – rozhodující je doby ukončení jednání X jen tam, kde je znakem skutkové podstaty účinek nebo kde těžší účinek charakterizuje kvalifikovanou skutkovou podstatu, běží lhůta od účinku nebo těžšího účinku (např. u vraždy až dobou, kdy člověk zemřel); kde lze dostatečně přesně určit dobu následku, běží lhůta od jeho nastoupení

– u účastenství běží doba od ukončení jednání hlavního pachatele; u pokusu a přípravy od okamžiku ukončení jednání

– při pokračování v TČ začíná lhůta běžet od posledního dílčího útoku, u hromadného TČ od posledního útoku, u trvajícího TČ od odstranění protiprávního stavu

– stavení promlčení (§ 67 odst. 2):

– do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku (diplomatická imunita, duševní choroba obviněného,…)

– doba, po kterou se zdržoval v cizině

– zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání

– přerušení promlčení (§ 67 odst. 3) – začíná běžet nová promlčecí doba:

– sdělením obvinění pro skutek, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony policejního orgánu, státního zástupce nebo soudu směřují-címu k trestnímu stíhání pachatele

– spáchal-li pachatel v promlčecí době nový TČ, za nějž stanoví zákon stejný či přísnější trest

– zvláštní ustanovení o promlčení trestního stíhání obsahuje z. 119/1990 – o soudní rehabi-litaci a z. 198/1993 – o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu

– zákon 184/1964 vyloučil promlčení nejzávažnějších TČ proti míru, válečných TČ, TČ proti lidskosti a dalších trestných činů spáchaných ve prospěch nebo ve službách okupantů válečnými zločinci nebo jejich pomahači od 21.5. 1938 do 31.12. 1946, které jsou zároveň TČ podle TZ z r. 1961 i podle zákonů platných v době jejich spáchání