9.4. Teoretická část 3: sloučení dohromady

9.4. Teoretická část 3: sloučení dohromady
Jak jsme se již zmínili, evropská integrace je spojena s lokalizačními efekty uvnitř jednotlivých ekonomik, které jsou odlišné od těch, které působí mezi jednotlivými ekonomikami. Pokud bychom vzali každý jednotlivý stát a uvnitř něho bychom sečetli veškerou ekonomickou aktivitu a podělili počtem rezidentů, dostali bychom průměrnou ekonomickou aktivitu na obyvatele. Když bychom tyto průměry porovnali mezi všemi členskými zeměmi a v čase, zjistili bychom, že s evropskou integrací se rozdíly vyrovnávají, to jest, že ekonomická aktivita je roztříštěna mezi země. Pokud ale budeme srovnávat situaci v rámci jedné země, výsledky budou opačné. V mnoha zemích se regionální nerovnosti s hloubkou evropské integrace zvětšovaly. S teorií, kterou jsme si vysvětlili výše, se budeme snažit těmto jevům porozumět. Klíčovým faktorem v pochopení bude mobilita kapitálu a práce.

Protože stále existuje mnoho restrikcí v pohybu pracovníků uvnitř EU, dělníci se jen zřídka stěhují za práci přes hranice do jiné členské země. Mobilita dělníků v rámci jednoho státu je větší, nikoliv však abnormální – o čemž nám svědčí regionální rozdíly v mírách nezaměstnanosti. Nicméně, tato vnitřní mobilita není ani zanedbatelná, prostě je. Například v poválečném období jsme mohli vidět masový přesun obyvatelstva z venkovských do městských oblastí, který dokonce někdy zahrnoval i přes-hraniční přesuny. Nadto, další výrobní faktory jsou mnohem mobilnější. Například, jak kapitál tak kvalifikovaní pracovníci jsou vcelku mobilním faktorem uvnitř jednoho státu.