Ale jak bude křivka vypadat v mnohem obvyklejším případě a to tehdy, když obchod bude umožněn, ale něco stojí (obchodní náklady)? Odpověď začneme vysvětlením, proč má linie 45°, tedy křivka KK bez obchodu sklon 1. Pro vysvětlení začneme v bodě A a budeme předpokládat, že výdaje v severním regionu stouply o 10%, což vedlo k automatické redukci výdajů jižního regionu o těchto 10%. Když SK je na úrovni ½ a SE je nad ½, tak firmy na severu prodávají více než na jihu a jejich zisky jsou také vyšší. Aby byla zachována rovnost v rentabilitě kapitálu, je nutné, aby konkurence na severu stoupla o 10% a na jihu klesla o 10%. A protože není obchod, tak 10% růst konkurence na severu, musí znamenat 10% nárůst počtu firem na severu a 10% pokles konkurence na jihu, musí znamenat 10% pokles počtu firem tamtéž.
Toto vysvětlení bylo jednoduché, protože neexistoval export a konkurence byla pouze na lokálním trhu, ale my se konečně vrátíme k naší otázce a začneme předpokládat existenci obchodu. V této situaci pak každý kapitálový přesun (přesun firmy) bude znamenat změnu konkurence na obou trzích. Konkrétně, pokud počet severních firem stoupne o 10%, úroveň konkurence na severu nestoupne o 10%. Proč ne? Důvodem je to, že severní firmy nyní čelí menší konkurenci na svém exportním trhu, tedy jižním trhu. To tedy znamená, že pokud chceme dosáhnout stejných prodejů na jednu firmu a existuje obchod, tak při nárůstu severních výdajů o 10%, musí počet firem stoupnout o více než 10%. Tento efekt bývá označován jako „domácí tržní efekt“ (home market effect).
Žádné komentáře:
Okomentovat