další skupina cílů protekcionismu je zaměřena na strukturální problémy určitého národního hospodářství:
a) příčinou může být obava z příliš úzké specializace daného hospodářství a z ní plynoucí nadměrná zranitelnost ekonomiky při výkyvech zahraniční poptávky
- protekcionistická opatření by proto měla udržet existenci odvětví, která by jinak v zahraniční konkurenci podlehla
- tento argument se týká zejména ekonomik, jejichž vývoz je determinován jednou nebo několika komoditami – zemědělskými nebo surovinovými
- širší diverzifikace (rozdělení výroby) produkce s cílem větší stability makroekonomického produktu je pak dosaženo při jeho nižší úrovni
b) variantou tohoto přístupu je ochranné clo na odvětví, které prochází úpadkem
- dočasná a snižující se ochrana by měla vytvořit podmínky pro postupný přesun výrobních faktorů z daného odvětví do jiných odvětví (minimalizovat přechodnou strukturální nezaměstnanost)
c) dalším případem může být zavedení cla pro tzv. nedospělé odvětví:
- kdy je cílem vytvoření prostředí pro vznik a počáteční vývoj určitého odvětví v dané zemi, které by jinak pod tlakem zahraniční konkurence nemohlo vzniknout
- celní ochrana by měla trvat, dokud nižší náklady (v důsledku úspor z rozsahu nebo učení se ze zkušeností) neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost
Žádné komentáře:
Okomentovat