2) efekt bohatství v rámci Keynesova efektu:
- vychází z toho, že s poklesem cenové hladiny se zvyšuje reálný důchod spotřebitele a tím se stáváme bohatšími (a snižuje se úroková sazba - viz odstavec výš) a obráceně – chudneme, když cenová hladina roste
- pokud úroková sazba neklesá, nebo na ní investiční výdaje nereagují, dochází k odlišné interpretací růstu poptávaného množství produkce, která pomíjí vliv úrokové sazby – jde o tzv. efekt bohatství
- s růstem reálného bohatství může nastat situace, že domácnosti více utrácejí, rostou tedy jejich spotřební výdaje – jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků
- tzn. že domácnosti udržují stabilní reálnou hodnotu svých peněžních zůstatků
3) efekt reálných peněžních zůstatků:
- je spojen s přenosem poptávky z domácích trhů na trhy zahraniční a naopak a souvisí s nahrazováním domácího zboží zbožím zahraničním a naopak
- pokles domácí cenové hladiny znamená všeobecné snižování cen domácího zboží a služeb
- dá se očekávat, že poroste poptávka zahraničních subjektů po zlevňujících se statcích naší ekonomiky
- může dojít k tomu, že poklesne domácí poptávka po relativně dražším dováženém zboží a tím se část domácích výdajů přesměruje a zvýší produkci domácí ekonomiky (tzn. zvýší poptávané množství reálného HDP)
Žádné komentáře:
Okomentovat