strukturální deficit a investice
- stát si na pokrytí deficitu půjčuje obvykle na finančních trzích
- výpůjčky provádí formou operací na volném trhu
- státní orgány na finančních trzích tak konkurují soukromým investorům a tato činnost státu vyvolává – efekt vytěsňování soukromých investic
- strukturální deficit není oproti cyklickému vyrovnán přebytky státního rozpočtu v jiných letech
- má tudíž jenom vytěsňovací efekt, který vyvolává růst úrokových sazeb, pokles soukromých investičních výdajů s následným dlouhodobým oslabením růstu reálného produktu a zaměstnanosti při růstu cenové hladiny
monetizace strukturálního deficitu
- vláda nemusí hledat prostředky k pokrytí deficitu státního rozpočtu na finančních trzích, může se obrátit na CB – ta emituje peníze a může vládě poskytnout dodatečné prostředky na pokrytí deficitu
- státní orgány se tak navzájem zadlužují
- pokud je rozpočtový deficit kryt nově emitovanými penězi, roste bezdůvodně množství peněz v ekonomice – a tím roste cenová hladina (tzn. inflace)
- aby se zabránilo monetizaci deficitu, má v řadě zemích CB relativně nezávislé postavení na ostatních státních orgánech a má dbát o zdravou emisní politiku, navzdory zájmům jiných vládních institucí
Žádné komentáře:
Okomentovat