Náklady rules of origin
Spotřební zboží, aby bylo zařazeno do bezcelního obchodu, musí patřit podle daných pravidel do určité klasifikace produktů. Takže do Švýcarska přijde zboží například z Asie pod nálepkou monitory a televize, ale pokud toto zboží má být exportováno dále, pak se po malých úpravách (přebalech, sestavení apod.) pře-klasifikuje na kancelářskou techniku a takto se vyexportuje do Norska. A protože zboží má švýcarskou nálepku, může být bezcelně exportováno do Německa. Ale pro mnoho zboží jsou pravidla složitější a není tak jednoduché a levné přizpůsobit se jim. A díky těmto vysokým nákladům na splnění požadavků, mnoho firmám se více vyplatí zaplatit clo než se snažit o bezcelní obchod.
Dalším problémem rules of origin je, že se může jednat o skrytý protekcionismus. Protože pravidla jsou specifická vždy pro určitou úroveň produktu, může být pro ne-experta obtížné zboží správně ohodnotit – je to obdobné jako u technických překážek obchodu. Rules of origin jsou často sepisovány po konzultaci s domácími nejvýznamnějšími firmami v oboru a ty se snaží o to, aby byla pravidla taková, že bezcelně dovolí obchodovat jen málo firmám, nejlépe jen jim.
Jedním z velkých předností celní unie je to, že firmy nemusí demonstrovat originalitu produktu, když chtějí bezcelně obchodovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat