Cla a celní politika
Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
• Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
• Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
2) Podle způsobu výpočtu celní sazby:
• Clo hodnotové - které se stanoví určitou procentní sazbou z tzv. celní hodnoty zboží.
• Clo specifické - které má stanovenou pevnou sazbu za jednotku množství (míru, hmotnost nebo
kus).
3) Podle obchodně politického hlediska:
• Clo autonomní - určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu.
• Clo smluvní - určované smlouvou s jiným státem, resp. Skupinou států.
4) Podle účelu:
• Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím.
• Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti
jeho zájmům.
• Clo antidumpingové – clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu (zahraniční
zboží dovážené za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zboží).
Celní unie
Celní unie je integrační seskupení vytvářející jednotné celní území, v němž jsou na rozdíl od oblastí volného obchodu nejen odstraněna cla v obchodu mezi členskými zeměmi, ale zaveden také společný celní sazebník vůči nečlenským zemím, vůči nimž se uplatňuje i společná obchodní politika.Nejznámějším příkladem celní unie je Evropská unie. Cílem této unie je jednotný trh s volným pohybem osob., s volným pohybem zboží, s volným pohybem služeb a s volným pohybem kapitálu. ČR usiluje o přijetí do EU. Podmínkou pro poskytování celních výhod je skutečnost, že zboží bylo vyrobeno v zemích EU.
Po rozdělení Československa byla vytvořena k 1.1.1993 celní unie mezi ČR a SR. Na základě této dohody probíhá vzájemný obchod bez cla. V obchodě s ostatními státy vystupuje unie jako jeden celek s jednotnou obchodní politikou. Znamená to, že se uplatňuje stejná dovozní cla, stejné celní postupy, stejné technické, veterinární i jiné předpisy. Jde o formu ekonomické integrace.
• 1.3.1993 vstoupila v platnost tzv. dohoda CEFTA –středoevropské oblasti volného obchodu – ČR, SR, PR, MR
• 1.1.1994 pak dohoda o oblasti volného obchodu ČR – Republika Slovinsko,
• 1.1.1995 dohoda o volném obchodu s Rumunskem.
Výsledkem těchto seskupení je celá řada preferenčních sazeb. Podmínkou přiznání těchto preferencí je prokázat původ zboží v zemi, se kterou ČR uzavřela dohodu.
Světová obchodní organizace (WTO) – Od 1.1.1995 vstoupila v platnost Dohoda o Světové obchodní
organizaci (WTO), která nahrazuj dosavadní Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Je to mnoho stranná dohoda upravující podmínky mezinárodní směny, jejímž cílem je snížit cla a ostatní překážky mezinárodního obchodu cestou vzájemných dohod.
ČR se od 1.1.1991 začala zapojovat do Všeobecného systému preferencí EU. Jde o opatření, které bude zvýhodňovat některé druhy vyváženého zboží z ČR do zemí EU s tím, že na ně bude poskytovat celní slevy z dosud platných dovozních cel podle položky nejvyšších výhod.
Žádné komentáře:
Okomentovat