30) Národní hospodářství

Národní hospodářství


Národní hospodářství tedy můžeme definovat jako souhrn činností hospodářského charakteru uskutečňovaných na území státu subjekty podnikání a občany.

Struktura národního hospodářství – Strukturou rozumíme jeho členění podle různých hledisek. Shrnutím podniků s podobnými výrobky nebo činnostmi vznikají hospodářská odvětví. Hospodářská odvětví se seskupují na základě podobných znaků do tzv. hospodářských sektorů. Rozlišujeme tři hospodářské sektory: primární, sekundární a terciální.

Primární sektor – zahrnuje prvovýrobu, tj. obdělávání půdy, získávání surovin z přírody (zemědělství, lesnictví a těžební průmysl)
Sekundární sektor – tvoří zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Je zaměřen především na výrobu hmotných statků.
Terciální sektor – zahrnuje všechny služby pro výrobu i obyvatelstvo

Výsledek reprodukčních procesů v národním hospodářství – základní funkcí hospodářství je uspokojování potřeb společnosti. Protože potřeby společnosti neustále rostou, musí část vytvořených užitných hodnot zabezpečovat rozšířenou reprodukci všech prvků v národním hospodářství. Fáze vývoje každého národního hospodářství schematicky znázorňuje obrázek.


Národohospodářské veličiny – Základní národohospodářskou veličinou, která umožňuje mezinárodní srovnávání, je v celém světě používaný ukazatel hrubý domácí produkt. Zahrnuje finální produkci celého hospodářství vytvořenou za určité období na území určitého státu

Výpočet: HDP = C + I G + X – M

V některých státech dávají přednost ukazateli, který má název hrubý národní produkt. Je tvořen sumou všech cen finálních výrobků a služeb vyrobených pro trh za kalendářní rok výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země nejen na území státu, ale i v zahraničí.

Odečteme-li od hrubého domácího produktu opotřebení investičního majetku (amortizaci), získáme čistý domácí produkt.
Odečteme-li opotřebení investičního majetku (amortizaci) od hrubého národního produktu, získáme čistý národní produkt.
Růst nebo pokles úrovně národního hospodářství se hodnotí podle vývoje podle tzv. reálného hrubého národního (domácího) produktu. Reálný produkt je vyjádřen ve stálých cenách určitého zvoleného roku. Hrubý národní (domácí) produkt vyjádřený v běžných cenách platných ve sledovaném roce, tzv. nominální hrubý národní (domácí) produkt, se zvyšuje vlivem růstu fyzického objemu finální produkce i vlivem růstu cen. Na výši tohoto ukazatele má tedy vliv také míra inflace. Výše inflace se posuzuje podle tempa růstu cenové hladiny.
Možnosti růstu hrubého domácího produktu:
1) Zvýšení zaměstnanosti
2) Zvýšení produktivity práce
3) Úspory obyvatelstva umožňující vyšší investice do nových technologií, a tím i hospodářský růst
Udržení stálého růstu hrubého národního (domácího) produktu a udržení nízké míry inflace je cílem hospodářské politiky státu.
Soustava národního hospodářství ČR - Od roku 1989 prošlo celé naše národní hospodářství převratnými
změnami, jejichž smyslem bylo vytvoření podmínek pro normální fungování tržních mechanizmů běžných ve vyspělých západních ekonomikách.

Od roku 1989 se již uskutečnily:
1) zásadní legislativní změny v oblasti hospodářské politiky
2) cenová liberalizace (z 95% zrušení cenové regulace)
3) vytvoření nového daňového systému
4) odstátnění formou malé a velké privatizace
5) vstup cizího kapitálu do naší ekonomiky
6) zajištění měnové stability
Zbývá ještě:
1) úplná směnitelnost (konvertibilita) měny
2) vstup do EU


Přehled státních orgánů ČR, které se zabývají organizací hospodářské činnosti státu:

Nejvyšší státní orgány:
1) zastupitelské orgány (parlament)
2) státní orgány, vláda ČR

Ústřední státní orgány:
1) odvětvové – jednotlivá ministerstva
2) účelové – statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad

Místní státní orgány:
1) Okresní úřady
2) magistráty (radnice obecní zastupitelstva)

Hospodářské orgány:
1) jednotlivé subjekty podnikání bez ohledu na právní nebo vlastnické
formy