9) Přednáška: DEVIZOVÝ ZÁKON

Devizový zákon je dnes velmi liberální. Devizové právo je součástí finančního práva.

devizový zákon č. 219/95 Sb. a vyhláška ČNB a MF č. 261/95 Sb.

Kdo vykonává státní správu v obchodu s devizami?
Tu vykonávají MF (ministerstvo financí), ČNB (Česká národní banka) a celní úřady, přičemž celní úřady vykonávají tuto správu jen pokud jde o vývoz či dovoz finančních nebo jiných hodnot.

Subjekt devizového práva
Tuzemci jsou fyzické osoby s trvalým bydlištěm v tuzemsku a právnické osoby se sídlem v tuzemsku a všechny ostatní osoby jsou cizozemci.

Kdo je oprávněn provádět obchod s devizovými hodnotami a platební styk se zahraničím?
Banky se sídlem v tuzemsku a dále jsou to pobočky zahraničních bank, které k tomu mají příslušné povolení (od ČNB) a dále osoby, kterým je udělena koncese (živnostenské oprávnění) pro směnárenskou činnost. Tyto směnárníci jsou ve smyslu devizové terminologie tzv. devizovými místy.

Předmětem (objektem) devizového práva jsou - devizové hodnoty:
1) peněžní prostředky v cizí měně
2) zahraniční cenné papíry
3) veškeré druhy výplat na zahraniční místa
4) zlato

V případě zlata máme na mysli zlato ve stavu nezpracovaném (v cihlách, prutech) – u tohoto se při jeho dovozu neuplatňuje celní zákon > clo se neplatí! Ale když bude zlato již průmyslově zpracované (zjišťuje se účel užití) > tak při dovozu podléhá celnímu zákonu. Taktéž zlaté šperky a výrobky ze zlata jsou považovány za zboží.

Zlatem dle devizového zákona rozumíme světově obchodovatelné slitky zlata jehož ryzost se prokazuje otiskem (punc) značky nebo přiloženým dokladem, který vydává oprávněná osoba.

Dovoz a vývoz bankovek a mincí v české a cizí měně, zlata, cestovních šeků nebo různých peněžních poukázek podléhá oznamovací povinnosti na hranicích, ale pouze tehdy, pokud se jedná o dovoz a vývoz hodnot úhrnně převyšující 350 tis. Kč (přepočteno platným kurzem). Oznamovací povinnost se splní tak, že celník nám předloží zvláštní formulář k vyplnění – ten je následně postoupen na MF. Pokud by se oznamovací povinnost nesplnila, tak vzniká devizový přestupek nebo trestný čin a pokuta může být uložena až do výše hodnoty převážených peněžních prostředků!!! Devizový přestupek nelze projednat pokud od jeho spáchání uběhl 1 rok = tzn. jednoletá promlčecí lhůta.