Propuštění zboží do volného oběhu - §128
Propustí-li se zahraniční zboží do volného oběhu v tuzemsku - jedná se o zboží české.
Podmíněný volný oběh = zboží se propouští do tuzemska beze cla nebo za sníženou celní sazbu, tehdy je pod celním dohledem ve lhůtě, kterou celnice stanoví
Režimy s podmíněným osvobozením od cla - lhůta do které se musí něco udělat (splnit):
• tranzit
• zboží uskladněné v celních skladech
• zboží v aktivním zušlechťovacím styku
• zboží přepracované pod celním dohledem
• zboží dovážené k dočasnému použití
(podobně i pasivní zušlechťovací styk)
CELNÍ REŽIMY
1/ Tranzit
= průvoz - přímý
-nepřímý
Přímý tranzit = od jedněch hranic ke druhým hranicím
Nepřímý tranzit = zboží je odbaveno ve vnitrozemí, jde na hranice pod celním dohledem + místo pojmu „deklarant“ je pojem „hlavní povinný“, který je povinen zboží dodat v nezměněném stavu na místo určení
- nemusí být předkládány české celní uzávěry – lze uznat cizí nebo drážní uzávěry
- při tranzitu celní dluh musí být zajištěn pouze při přepravě na silnici!
Devizové a celní právo – cvičení č. 3 (16.10.2003)
2/ Uskladnění v celním skladu - §145
Celní sklad není skladem celnice + neplést si uskladňování v celním skladu se svobodnými celními pásmy!
V celním skladu (CS) se uskladňuje zejména zboží na nejistý prodej. Celní sklady nevedou celníci, ale provozují jej české fyzické nebo právnické osoby dle živnostenského zákona - tj. na základě živnostenského listu na uskladňování zboží. Tyto osoby (CS) zároveň musí zároveň žádat o povolení zřízení celního skladu příslušnou celnici - ta může / nemusí vyhovět - stanoví podmínky za jakých se celní sklad bude užívat.
Od celního skladu mohou být 2 nezávislé zámky (klíče), přičemž jeden má skladovatel – provozovatel celního skladu a druhý zámek má celnice - a záleží na ní zda bude celní sklad zavírat. Zboží, které je v CS uskladněno je tzv. zboží na kterém vázne clo (celní dluh) - je zde uskladněno zboží aniž je za něj zaplaceno clo. Například se dovezou náhradní díly na auta z Rakouska na nejistý prodej s tím, že bude toto zboží propuštěno do režimu celního uskladnění v Českých Budějovicích a podle zájmu odběratelů se zboží bude vyskladňovat (prodávat) a zároveň se vede inventarizace - za to co se vyskladnilo se platí clo. Celní dluh v celním skladu nemusí být zajištěn - ale celnice může vyžádat zajištění.
Celní sklady rozlišujeme na dva druhy:
a) celní sklady veřejné = do něj může ukládat zboží kdokoliv za příslušný poplatek
b) celní sklady soukromé = do nich ukládá zboží pouze skladovatel
3/ Aktivní zušlechťovací styk §163 + Pasivní zušlechťovací styk
Pasivní zušlechťovací styk se v současné době v rámci ČR téměř nevyskytuje. Naopak aktivní zušlechťovací styk (AZS) je u nás velmi častý, protože oproti Německu či Rakousku jsou u nás nižší mzdové náklady. Příkladem AZS může být rakouská firma, která např. šije košile blízko hranic s ČR – této firmě se vyplatí mít knoflíky od firmy z ČR a navíc se jí vyplatí si nechat tyto knoflíky našít u některé české textilní firmy - pak si musí podat žádost na celnici o povolení aktivního zušlechťovacího styku.
Aby se však jednalo o AZS, tak operace, které se provádějí mohou být pouze takového rozsahu, aby se nezměnilo sazební číslo zboží - tj. nesmí se změnit tarifní zařazení v celním sazebníku. ASZ končí tak, že se zboží buď ponechá v tuzemsku (po zaplacení cla) anebo se zboží vyveze zpět do zahraničí. V případě AZS může dojít ke kolizi se zákonem o odpadech - celnice povolí AZS jedině za předpokladu, že je vyřešena otázka odpadů - celnice povolují v praxi AZS jen tehdy, pokud je zároveň se žádostí předložena smlouva s firmou, která se zabývá likvidací odpadů.
4/ Přepracování pod celním dohledem - §179
Existuje ještě jeden způsob celního režimu, a to přepracování pod celním dohledem. Oproti AZS navíc dochází v tuzemsku ke změně tarifního zařazení a tím se mění výše cla. A podmínka ve smyslu celního zákona, že přepracované zboží se musí opětovně vyvézt do zahraničí.
5/ Režim dočasného použití - §187
Zboží je dováženo k dočasnému použití a dělí se do dvou kategorií:
1) zboží, které je zcela osvobozeno od cla = je vyjmenováno v Prováděcí vyhlášce č. 136/98 Sb. a patří sem např. zboží na veletrhy a výstavy, katalog doprovázející zboží, obaly, palety, zboží pro lékařský výzkum a dále zboží, které se veze pro potřebu fyzických osob a bude opětovně vyvezeno zpět do zahraničí!
2) zboží s částečným osvobozením od cla = podmínkou je, že zboží stále zůstává ve vlastnictví fyzické osoby a částečné clo ve výši 3% ze cla, které by se platilo normálně (klasické proclení) - se platí za každý započatý měsíc, který zboží zůstává v tuzemsku.
Zboží k dočasnému použití se propouští na území ČR nejdéle na dobu 24 měsíců, ale celnice může tuto lhůtu prodloužit s tím ovšem, že zaplacená částka (skládající se z měsíčních výměrů cla ve výši 3%) již dosáhla plné výše cla a toto se proto dále neplatí. Sazba 3% ze cla se platí i u zboží dovezeného na leasing a to samé platí i v případě DPH – kdy se platí také 3% z normálního výměru DPH.
6/ Režim vývozu - §214
Zboží je v režimu vývozu pouze tehdy, pokud je k vývozu projednáno ve vnitrozemské celnici - tj. než se zboží doveze na hranice a než vystoupí z území ČR. Režim vývozu je ukončen potvrzením o vývozu do zahraničí - vývozce získává potvrzení na JCD a na základě toho, že zboží vystoupilo z tuzemska pak žádá Finanční úřad o vrácení DPH. Pro režim vývozu celnice může, ale nemusí (v 90% případů) stanovit lhůtu k vývozu (do kdy má být zboží vyvezeno).
Svobodné celní pásmo a svobodný celní sklad - §217
Žádné komentáře:
Okomentovat