– příčinný vztah mezi jednáním a porušením (ohrožením) společenských vztahů, které jsou objektem trestného činu (příčinný vztah mezi jednáním a následkem)
– příčinný vztah musí být i mezi: jednáním a účinkem; jednáním a následkem, který je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby nebo obecně přitěžující okolností; mezi jednáním a škodlivým následkem, který je třeba napravit, má-li být pachatel beztrestný pro účinnou lítost;…
– nauka se přiklání k názoru, že příčinná souvislost je i mezi opominutím a následkem
– příčinnou je každý jev, bez něhož by jiný jev nenastal, resp. nenastal způsobem jakým nastal
– zahrnují se sem i podmínky – jakákoliv podmínka, bez níž by následek nenastal nebo nastal, ale jinak, se pokládá za příčinu
– příčinná souvislost je dána i tehdy, jestliže vedle příčiny, která způsobila následek, půso-bila i další příčina, přičemž není rozhodné, zda každá z příčin by byla schopna přivodit tento následek sama o sobě nebo jen ve vzájemném spolupůsobení s druhou příčinou; pokud by však tato příčina zcela nahradila jednání pachatele a působila by jako výlučná příčina è nebyla by pak splněna podmínka příčinné souvislosti mezi jednáním pachatele a následkem
– zásada umělé izolace jevů: pro zjednodušení se z příčinných vztahů izoluje trestně-právní příčina a trestněprávní následek è trestněprávně relevantní příčinou je proti-právní jednání trestně odpovědného pachatele popsané ve skutkové podstatě a trestně-právně relevantním následkem je následek popsaný rovněž ve skutkové podstatě trestného činu
– zásada gradace příčinné souvislosti: jednotlivé příčiny a podmínky nemají pro způsobení následku stejný význam
– k příčinnému vztahu musí přistoupit zavinění; pokud postačí k přičítání následku nedbalost, je třeba, aby pachatel vývoj příčinné souvislosti a následek předvídal a bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že jej nezpůsobí / nebo aby pachatel příčinný průběh a následek podle okolností předvídat měl a mohl
Žádné komentáře:
Okomentovat