Alokace úkolů a subsidiarita: praktiky a principy EU

3.1 Alokace úkolů a subsidiarita: praktiky a principy EU
Státní instituce rozhodují o široké škále problémů, od povolené rychlosti na určitém úseku místní komunikace po využití jaderné energie na svém území. Tato politická rozhodnutí jsou činěna na různých stupních veřejné správy. Je obvyklé, že o využití jádra rozhodují přímo národní vlády, zatímco o rychlosti v zatáčce mezi Dolní a Horní Lhotou orgány místní správy. Mnoho evropských zemí má alespoň tři stupně rozhodování: na místní úrovni, na regionální a na národní. Členské země EU pak podléhají ještě rozhodnutím čtvrtého stupně a to na supranacionální úrovni EU.

Ještě předtím než se budeme věnovat tomu, co je na které úrovni rozhodováno, budeme se věnovat určitým současným praktikám a principům, které jsou uplatňovány v rámci EU a také potencionálním reformám v dané oblasti.
Hovoříme-li o alokací úkolů, hovoříme o tzv. kompetencích. Rozhodování o určitých oblastech náleží pouze EU, hovoříme o výhradních kompetencích či kompetencích Společenství. Na rozhodování v určitých oblastech se podílí, jak unie, tak národní státy, zde hovoříme o tzv. sdílených kompetencích. Když je rozhodnutí ponecháno pouze členskému státu, hovoříme o národních kompetencích.