Z tohoto plyne, že pokud je sociální politika univerzální nedochází k zvýhodňování určitých sektorů a není nutná harmonizace (argument „není nutná harmonizace“ školy). Ale pokud je sociální politika selektivní, pak dochází k zvýhodňování (větší konkurenceschopnosti) a je nutná harmonizace v této oblasti (argument „harmonizace před liberalizací“ školy).
Co se týká souvislosti s Římskou smlouvou, tak tvůrci vycházeli z toho, že sociální politika je univerzální, proto není nutná její harmonizace. V reálném světě samozřejmě dochází i k tomu, že univerzální politika může být diskriminační (v našem diagramu k tomu stačí pozitivně naklonit křivku nabídky). Nicméně tvůrci evropské politiky měli na výběr: na jedné straně nikterak velká diskriminace díky sociální politice a na straně druhé politické náklady plynoucí ze změny (harmonizace) sociální politiky. Raději zvolili v počátcích první možnost. K určité harmonizaci začalo docházet až na přelomu tisíciletí a to proto, že si země v průběhu vývoje osvojily podobné sociální principy a tak harmonizace přestala být z politického hlediska tolik bolestivá.
Žádné komentáře:
Okomentovat