V silně zadlužených rozvojových zemích, kde jsou problémy krytí deficitů vnitřním dluhem umocňovány ve většině případů nedostatečně rozvinutým finančním trhem, je zahraniční veřejný dluh výrazně vyšší než veřejný dluh vnitřní.
Na první pohled se zdá, že s růstem podílu zahraničnímu dluhu dochází (v souvislosti s placením úroků cizincům) k odlivu bohatství země do ciziny.
Domácí veřejný dluh čistou finanční pozici země nemění, protože nárůst vládních finančních pasiv je kompenzován nárůstem soukromých finančních aktiv. Projeví se tedy pouze jako změna portfolia soukromých aktiv.
Někteří autoři však pozitivně hodnotí příliv zahraničního kapitálu, ke kterému dochází nákupem vládních obligací cizozemci, zdůrazňují potenciální přínos veřejných programů, realizovaných jen díky zahraničnímu dluhovému financování. Zahraničním financováním veřejného dluhu se také snižuje negativní efekt domácího veřejného dluhu na růst domácí úrokové míry s vytěsňovacím efektem. Zvláště v situaci nedostatečné rozvinutosti kapitálového trhu se zdá být zvyšování podílu zahraničního veřejného dluhu vhodným řešením.
Žádné komentáře:
Okomentovat