4. Keynesiánství v USA
Keynesova teorie hospodářské politiky vyvolala v době po svém uveřejnění velkou diskusi mezi ekonomy a tvůrci hospodářské politiky. Postupně si získávala své příznivce a naplno se keynesiánská hospodářská politika začala v Bílém domě prosazovat po nástupu demokratů do prezidentského úřadu v 60-tých letech. Tento přístup začal být nazýván New Economics. Po volbách, v roce 1960, které dopadly velmi těsně, nastoupil v roce 1961 do prezidentského úřadu John Fitzgerald Kennedy.
Nejvýraznějším počinem této demokratické garnitury bylo ambiciózní snížení daní v roce 1964. Přestože byl státní rozpočet již v deficitu prosadila vládnoucí administrativa v Kongresu snížení daní a nastartovala tím výrazný a plynulý růst americké ekonomiky v polovině šedesátých let při nízké inflaci a nezaměstnanosti. Součástí Kennedyho návrhu, který byl v Kongresu přijat až po jeho smrti v roce 1964 byla opatření zaměřená nejenom na stimulaci agregátní poptávky, ale i investiční daňové dobropisy, které poskytovaly daňová zvýhodnění těm firmám, které investovaly do nového kapitálu. Tyto investice měly nejenom krátkodobě podpořit agregátní poptávku, ale i současně dlouhodobě stimulovat rozvoj produkčních kapacit ekonomiky. Toto snížení daní bylo prvním americkým pokusem řídit agregátní poptávku země, která není v recesi. Bylo argumentováno, že přesto, že země není v recesi, je možno stimulovat ekonomiku snížením daní. Na příznivé hospodářské úspěchy New Economics měla vliv válka ve Vietnamu (1965-1975), která začala silně stimulovat agregátní poptávku. Výdaje na obranu se zvýšily od roku 1965 do roku 1968 o 55 %. Protože již předtím se ekonomika pohybovala na potenciálním produktu, začala tato expanze vytvářet inflační tlaky.
Žádné komentáře:
Okomentovat