5. Shrnutí keynesiánské etapy
Veřejné finance začaly být masivně používány jako nástroj přerozdělování. Cílem veřejných politik začalo být vymýcení veřejné chudoby. Objevily se názory, že vládní výdaje se vzhledem k potřebám společnosti nacházejí na netolerovatelně nízké úrovni a je nutné je ve veřejném zájmu zvyšovat. Úlohou státu je převzít na sebe rizika spojená s fungováním jedince ve společnosti. Je pozoruhodné, že v tomto období růstu vládních výdajů se téměř neobjevovaly studie dokazující jakýkoliv negativní dopad vysokých mezních daňových sazeb na výkonnost hospodářství. Došlo k výraznému odklonu od institucí zabezpečující vyrovnanost státního rozpočtu. Co je pozoruhodné na nárůstu vládních výdajů v šedesátých a sedmdesátých letech je, že nastalo v období, kdy vyspělé země nebyly konfrontovány s žádným významnější válkou či ekonomickou krizí.
Představy o fungování státu ve fiskální oblasti byly vedeny dvěma naivními představami o fungování státu v ekonomice. Byly to za :
a) akce tvůrců hospodářské politiky jsou vedeny především zájmem obecného blaha. Rent seeking tehdy ješte nebyly rozpracovány
b) Veřejný sektor je centralizován a má centrum z kterého vychází rozhodující a strategická hospodářskopolitická rozhodnutí, která jsou vnitřně konzistentní. Nekonzistence jednotlivých opatření (podpora tabáku jako zem. Plodiny a spotřební daně)
c) Opatření hopo jsou zvrátitelná
Žádné komentáře:
Okomentovat