Dejme tomu, že se v daném roce vyrábí 500 automobilů a 40 000 párů bot. Společnost se v dalším roce rozhodne změnit tuto kombinaci a opět s maximálním využitím zdrojů vyrobí 501 automobilů a 39 000 párů bot. Vidíme, že k tomu, aby bylo možno zvýšit výrobu aut o jedno, bylo nutno odejmout zdroje z výroby bot tak, že jejich výroba se snížila o 1 000 párů.
Společnost má omezené zdroje a musí volit, co bude vyrábět. Rozhodne-li se zvýšit výrobu jednoho výrobku, musí obětovat část výroby druhého.
Znázorněme náš příklad graficky na následujícím obrázku. Všechny možné kombinace výroby bot a automobilů, při maximálním využití zdrojů, zakreslíme jako body na grafu, kde na svislé ose vyjádříme množství bot a na vodorovné množství aut. Body pak můžeme spojit do křivky.
Křivka ohraničuje na grafu plochu, uvnitř které se nachází bod M. Každý bod na této ploše představuje kombinaci bot a aut, kterou je možno vyrobit. Všechny tyto body tvoří množinu produkčních možností. Avšak body uvnitř této plochy (nikoli na její hranici), například bod M, znamenají takové kombinace výrobků, při kterých zbude část zdrojů nevyužita. Využitím volných zdrojů by bylo možno zvýšit výrobu bot, nebo aut, nebo obojího.
Žádné komentáře:
Okomentovat