Nedokonalá konkurence - příklad

Nedokonalá konkurence - příklad
* Vedení penziónu „vyjednává“ o ceně s hosty následovně: svou cenu oznámí předem v katalogu a je pravděpodobné, že někteří hosté by byli ochotni zaplatit vyšší cenu, kdyby s nimi vedení penziónu osobně smlouvalo (jenže to prakticky nelze provést).

* Ve skutečnosti to znamená, že když vedení penziónu sníží cenu ze 300 Kč na 290 Kč, požaduje 290 Kč nejen od dvacátého prvního hosta, ale od všech 21 hostů (tj. průměrný příjem v tomto případě bude jen 290 Kč).

* Přírůstek příjmu (mezní příjem) z pronájmu 21 pokojů namísto 20 pokojů bude 90 Kč (viz. tabulka na následují straně).

Příjmy v nedokonalé konkurenci - příklad

Celkový příjem (TR) má parabolický průběh. Průměrný (AR) a mezní příjem (MR) jsou klesající funkce, MR klesá strměji než AR.

Nedokonalá konkurence - příklad
* Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Vedení penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.
* Jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných? Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Vedení penziónu ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.