VÝVOJOVÉ TRENDY PESONÁLNÍHO MANAGEMENTU, ÚLOHA PERSONÁLNÍHO ÚTVARU V ORGANIZACI, ROLE PERSONALISTY
- počátky PSM – při rozvoji průmyslových podniků po průmyslové revoluci
- na PSM má velký vliv psychologie, zejména behaviorismus
1. Personální administrativa (správa)
- hlavní činností personalistů byly administrativní práce související s přijímáním zaměstnanců,….
- pasivní funkce - nejstarší funkce
2. Personální řízení
- od 2. světové války
- personální práce se využívali k tomu, aby byla firma konkurenceschopná a dobře prosperovala
- poprvé se začíná mluvit o personální politice a personálním plánování
- personální politika – jak organizace nakládá se svými zdroji
3. Řízení lidských zdrojů
- poslední fáze vývoje – od 60. let do současné doby - personální práce nabývá jiných rozměrů
- důraz na strategický přístup a strategii plánování v personálních činnostech a v oblasti lidských zdrojů
- podnik by měl mít nejméně na 3+5 let dopředu jasno v tom, jako se budou jeho lidské zdroje vyvíjet
- velká část povinností přechází na liniové manažery ( personální činnosti dělají vlastně všichni) – u všech manažerů kladen velký důraz na zvládání personálních činností
Fáze personálního řízení podle Armstronga
1. Péče o zaměstnance
- Počátek 20. století
- sociální zařízení, jídelny,…. zlepšování pracovního prostředí
2. Personální administrativa
- 30. léta 20. století
- vypracování koncepce vyhledávání pracovníků, jejich další rozvoj
3.
a) Fáze rozvoje (40.-50. léta 20. století),
b) Fáze dospělosti (60. léta 20. století)
- začínají se využívat různé metody a techniky z oblasti psychologie a sociologie
- o personalistiku se starají profesionálové – specialisté
4. Řízení lidských zdrojů
- od 80. let 20. století
ZÁKLADNÍ ČINNOSTI PERSONÁLNÍHO MANAGEMNTU
- výběr, umístění, řízení lidských zdrojů
- odměňování, hodnocení
- bezpečnost práce
- hl. činnosti:
- personální plánování (zdroje informací – stat. údaje, přirozené odchody pracovníků, strategie firmy) - vyhledávání pracovníků - nábor - přijímání - rozmisťování - pracovní a sociální adaptace - výchova a vzdělávání - motivace, stimulace - hodnocení - profesní kariéra - uvolňování pracovníků
ANALÝZA PRACOVNÍHO MÍSTA, PERSONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ
= hodnocení (popis) pracovního místa, profesiografie
- každá organizace má svůj organizační řád – celkové uspořádání v organizaci - v návaznosti na to popisy jednotlivých pracovních míst
- analýza pracovního místa je klíčová personální činnost, která má poskytnout ucelený obraz o práci na daném pracovním místě, a měla by podat představu o tom pracovníkovi, který by tuto činnost měl vykonávat
- informace o pracovním místě můžeme získat:
pozorováním a zápisem z pozorování – může to být zavádějící (např. u pásové výroby)
dotazník pracovníkovi, spolupracovníkovi nebo nadřízenému
- formální, písemná forma, formou rozhovoru
- otázky týkající se oblastí a činností (nástroje, směnnost, pomůcky, úkoly) a týkající se charakteristiky pracovníka (komunikační schopnosti, zdravotní způsobilost, praxe, vzdělání, …)
- např. místo, kvalifikace (školení, vzdělání, praxe, další školení, certifikáty(, psychické požadavky (vlastnosti, soc. dovednosti), nářadí, nástroje, zdroje, přístroje, směnnost, fyzické požadavky, zařazení v organ. Struktuře (nadřízený, podřízený, zastupování), OOPP, rizika, popis činnosti a zodpovědnosti….
užití popisu pracovního místa:
- přijetí nového zaměstnance
- pro kontrolu - hodnocení zaměstnanců
- dohledání škod a pochybení
- redesign
- pro další vzdělávání zaměstnance a plánování kariéry
Žádné komentáře:
Okomentovat