Ekonomie C, 2. 10. 2002
Literatura: server VŠB
Makroekonomie pro inženýrské studium – Miloš Mach VŠE
Makroekonomie – [Dordmush – Fisher]
Mezinárodní peněžní teorie – Freit
Vývoj ekonomie 20. stol.
Do 30. let – neoklasická škola
1936 – J.M. Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz.
Rok, kdy se „zrodila makroekonomie jako samostatná vědecká disciplína.
1937 – J.R. Hicks – model IS-LM
1939 – Ronald Harrod – Model keynesovského ekonomického růstu neboli Harrodův-Domarův model (1940)
1944 – rozšířený model IS-LM
1948 – Samuelson vydal svou učebnici
1956 – Robert Solow a Swan - neoklasický model ekonomického růstu
1958 – Phillipsova krátkodobá křivka
30. až 70. léta – neokeynesiánci
60. léta – souběžně s neokeynesiánci monetaristická škola
70. – 80. léta – nová klasická makroekonomie
90. léta – nové keynesiánství
Neoklasická ekonomie
Char. Rysy: Liberalismus, minimální zásahy státu do ekonomie
Představitelé: F.A von Hayek (řazen k rakouské škole)
J.A. Schupmeter – problematika hosp. cyklu – inovační teorie
A.C. Pigou (Angličan)
R. Hawtrey (Angličan)
G. Cassel (Švéd)
I. Fisher (Američan)
Co mají neoklasikové společné?
- všichni řeší problematiku hosp. cyklů (tím se zabývali všichni soudobí ekonomové)
- char. Rys – deskripce ekonomiky – spisy spíše působily jako filozofická díla, popis slovy bez matematického aparátu
- různé názory na to, jak a proč hosp. cyklus vzniká (x společně všichni věřili, že se jedná o krátkodobý jev, dívali se na hos. Cykly spíše z mikroekonomického pohledu. Představovali si, že některá odvětví jsou v recesi a jiná v expanzi. Podle toho, kt. Odvětví převládají, vznikají v ekonomice recese a expanze. Avšak každá expanze už nese v sobě z důvodu recese v ostatních odvětvích zárodky recese, a naopak recese nese v sobě zárodky expanze, proto se hosp. cykly rychle střídají. Cykly nechápali jako hrozbu, jako ohrožení blahobytu.
J.M. Keynes
- jeho učitel A.C. Pigou
- vyvíjel se z neoklasicismu, jeho předešlá díla výrazně neoklasická
- Keynes zpopularizoval makroekonomii. Říkal, že celek není prostým součtem částí. Makro a mikro mají rozdílné přístupy a metody.
Obecná teorie
Makroekonomická identita
1) Y = E (Důchod = výdaje)
2) Y = C (spotřeba) + S (úspory) , E = C (spotřební výdaje) + I (investiční výdaje=nákup kapit. Statků)
3) Vykrátíme C - uzavřená ekonomika je v rovnováze, když to co je uspořeno je i investováno, tedy S = I
Jak úspory, tak investice jsou determinovány r, ceny jsou pružné. Kdyby vznikla nerovnováha, díky působení pružných cen by se r vrátilo zpět do rovnováhy (do E). Dočasně může existovat nerovnováha (vznik hosp. cyklů). Jen krátkodobá záležitost.
Podle Keynese
S jsou funcí Y S = f(Y)
I = f(r) ……….. neexistuje automatické konstituování rovnosti, protože každá položka je funkcí něčeho jiného
- bez zásahu státu upadá ekonomika do dlouhodobé deprese z důvodu nedostatečné agregátní poptávky
Když je ekonomika dlouho v bodě 2, musí stát ek. Stimulovat, zvýšit zaměstnanost prostřednictvím fiskálních opatření. Vyšší zam. - více peněz - větší spotřeba - růst AD.
Stát by měl pomocí G stimulovat růst I a C.
Podle Keynese jsou mzdy nepružné směrem dolů.
Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, když reálná mz. Sazba je vyšší než rovnovážná.
V recesi klesá nominální mzda (W) pomaleji než cenová hladina (P), proto roste reálná mzda.
Doporučení: Když bude vláda stimulovat poptávku, poroste P, ale to nevadí, bude klesat hodnota reálné mzdy, bude se zvyšovat zaměstnanost.
Představitelé neokeynesiánské školy
P.A. Samuelson
J. Tobin
R. Solow
F. Modigliani
Žádné komentáře:
Okomentovat