9) Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce

Nezaměstanost, makroekonomické problémy trhu práce

Nezaměstnaný = ten, kdo nemá práci a nějakou si hledá
Obyvatelstvo lze rozdělit do 3 skupin:
1. Z a m ě s t n a n í = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání, jako např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené ap.)

2. N e z a m ě s t n a n í = ti, kteří nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotní během určité doby nastoupit. Jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, jejichž práce je potenciálním výrobním faktorem.

3. O s t a t n í = studenti, peznisté, invalidé, ženy v domácnosti (ekonomicky neaktivní obyvatelstvo)
Zaměstnaní + nezaměstnaní vytvářejí tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo = tzv. pracovní sílu dané země.

Nezaměstnanost se měří pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti (procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu)
U
u = -------
L + U
u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = počet zaměstnaných

Typy nezaměstnanosti:
1. F r i k č n í = vzniká na základě pohybu pracovníků; frikční nezaměstnaní se po čase mění v zaměstnané; profesní charakter a regionální rozmístění neobsazených pracovních míst odpovídá nabízené nezaměstnané práci; nejde o nedostatek volných prac. míst, nýbrž o hledání existujících neobsazených pracovních míst - odstud též název „vyhledávací nezaměstnanost“; bývá považována za dobrovolnou; vždy existuje větší či menší počet osob, které jsou nezaměstnané, protože:
• ztratilipráci na základě propouštění,
• dobrovolně opustily své předchozí zaměstnání a hledají jinou práci, např. lépe placenou (stěhují se a hledají práci v novém bydlišti),
• vstupují do pracovní síly (mladí lidé po ukončení školy hledají poprvé zaměstnání, ženy v domácnosti se rozhodnou nastoupit do práce ap.)

2. S t r u k t u r á l n í = vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví změnšují a jiná naopak expandují; vzniká na základě nedostatečné poptávky, a to v určitých odvětvích; je přirozenou a nevyhnutelnou součástí každé ekonomiky

3. C y k l i c k á = neexistují volná pracovní místa, jde tedy o nezaměstnanost nedobrovolnou; postihuhuje spíše řadu odvětví, než jen několik málo odvětví; její vznik má za následek mezeru produktu Y < Y*; zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu

Příčiny vzniku nezaměstnanosti
Mikroekonomické základy - nerovnováha na trhu práce, buď pod vlivem změny nominální mzdové sazby w nebo změnou nabídky práce (demografický vývoj, mezinárodní migrace obyvatelstva, prodloužení věku odchodu do důchodu apod.) či poptávky práce (technologickým pokrokem, prohlubováním kapitálu = mění se MPP), změnou cenové hladiny.

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti
Jsou představovány ztrátou produkce v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem
Okunův zákon = při růstu u nad u* o jeden procentní bod (neboli při poklesu zaměstnanosti přibližně o 1%) poklesne Y pod úroveň Y* o více než 1%. Příčinou je skutečnost, že na pokles odbytu reagují zaměstnavatelé často zkrácením prcacovních úvazků (nikoliv propouštěním).
Ekonomickým dopadem je také snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků (lidského kapitálu) = jeden ze zdrojů ekonomického růstu.

Sociální dopady nezaměstnanosti
Patří mezi ně např. psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností a s ním související nemocnosti, rozpady rodin apod.
Dalším sociálním dopadem je destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce ap.
Soc. problémy vyvolané nezaměstnaností vedou často k radikalizaci postiženýchg skupin, což může mít politické dopady nebo i extrémní následky jako rasově motivované nepokoje.
Soc. dopady jsou zvláště tíživé v případě dlouhodobé nezaměstnanosti (déle než půl roku) - dochází ke kumulaci všech dopadů v čase, vyčerpají se úspory ap.

Dobrovolná nezaměstnanost
Jde o takovou nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu než která na trhu práce převládá
Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.

Nedobrovolná nezaměstnanost
Nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali i mzdu nižší), avšak nemohou ji najít.
Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich bývají odbory, pokud si jako jeden z hlavních vytknou prosazování vysokých mezd.
Má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost.
Může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné.
Příčinou n. n. může být i uzákoněná minimální mzda.

Plná zaměstnanost = stav, kdy jsou zaměstnaní všichni, kdo jsou ochotni pracovat při daných nominálních mzdových sazbách

Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané.
Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování.
Vyjadřuje nejvyšší možnou udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země.
Přirozená míra je taková, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze.


Snižování nezaměstnanosti
Reakce vlády (pasivní přístup) může mít podobu zmírňování dopadů inflace dávkami v nezaměstnanosti (podpory a pomoc v nezaměstnanosti).
Druhým přístupem vlády je přímé snižování nezaměstnanosti neboli udržování vysoké zaměstnanosti (bývá označován též jako aktivní politika zaměstnanosti).

Toto snižování probíhá v rámci proticyklické politiky, tj. politiky stimulující růst zaměstnanosti a produktu. Bude aktuální zejména tehdy, kdy mezera produktu, tj. rozdíl Y < Y*, a tím i cyklická nezaměstnanost bude zvlášť silná nebo dlouhodobá.
Nástroji v tomto případě jsou:
1. opatření expanzivní poptávkově orientované měnové a fiskální politiky - přispívají k tvorbě nových pracovních míst
2. výdaje veřejných rozpočtů k financování „společensky účelných pracovních míst“, „veřejně prospěšné práce“ apod.
3. využití obchodní a kursové politiky

Cesta snižování přirozené míry nezaměstnanosti (tj. dlouhodobé snižování frikční a strukturální nezaměstnanosti). K tomu mohou přispět opatření, jako je zlepšování informací o volných pracovních místech, vládou financované programy rekvalifikace nebo podpora migrace lidí za prací, redukce sociálních dávek, redukce zákonem stanovených minimálních mezd.
Krátkodobě může být strukturální nezaměstnanost snižována zadržováním dopadů strukturáních změn (např. subvencemi z veřejných rozpočtů).

Zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti
1. D e m o g r a f i c k é z m ě n y = měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva

2. V l á d n í p o l i t i k a = tzv. humanitární vládní politika (příliš vysoké podpory v nezaměstnanosti); nelze-ji však radikálně zrušit

3. S t r u k t u r á l n í z m ě n y = rostoucí strukturální nezaměstnanost


Phillipsovy křivky
vyjadřuje vztah mezi vývojem cenové hladiny a zaměstnaností
tzv. cenově inflační verze Phillipsových křivek
přirozená míra nezaměstnanosti je spojena se stabilní cenovou hladinou neboli s nulovou mírou inflace

Krátkodobá P. k. - „raná podoba inflační verze Phillipsovy křivky“


stimulací AD dochází k poklesu míry nezaměstnanosti a k růstu cenové hladiny
chceme-li dlouhodobě udržovat nezaměstnanost pod přirozenou mírou, musíme počítat s určitou stabilní mírou inflace; při odstranění inflace se musíme smířit s vyšší nezaměstnaností

zohledníme - li inflační očekávání, poptávkový šok způsobí pokles u a odpovídající zvýšení míry inflace, při postupném vyrovnávání situace na trhu se začne prosazovat vyšší očekávaná míra inflace ; obnovená míra nezaměstnanosti bude spojena s permanentní stabilní skutečnou mírou inflace - „konjunkturní cyklus“
takto lze odvodit křivku, vyjadřující kombinace u a míry inflace v dlouhém období (dlouhodobou Phillipsovu křivku LRPC).