Kombinace

Kombinace Dny dovolené Krabičky cigaret
I 9 50
II 7 75
III 8 75
IV 6 100
Předpoklad kombinací dle uspokojení: II je stejně dobrá jako I
III je lepší než II
IV je stejně uspokojivá jako III

Indiferenční analýza - příklad


- Body označené a přinášejí stejné uspokojení, body označené b představují vyšší uspokojení než body a atd. Spojením bodů, které představují stejné uspokojení vznikne indiferenční křivka.

Body označené „a“ panu Petru ...

- Body označené „a“ panu Petru přinášejí stejné uspokojení. To znamená, že panu Petrovi je lhostejné, má-li 9 dní dovolené a 50 krabiček cigaret, sedm dní dovolené a 75 krabiček cigaret nebo pět dní dovolené a 125 krabiček cigaret.

- Body „b“ představují další soustavu kombinací, které jsou stejně uspokojivé, tj. panu Petrovi je lhostejné, má-li např. deset dní dovolené a 50 krabiček cigaret nebo má-li tři dny dovolené a 250 krabiček cigaret. Ovšem body „b“ mu přinášejí větší uspokojení než body „a“. Je to pochopitelné, protože, některé body „b“ leží přímo nad body „a“ např. bod „b1“ představující 50 krabiček cigaret a deset dní dovolené je jistě lepší než bod „a1" představující rovněž 50 krabiček cigaret, ale jen 9 dní dovolené.

Indiferenční analýza a indiferenční mapa
- Kombinace statků, které přinášejí spotřebiteli stejné uspokojení, nazýváme indiferenční body (body lhostejnosti). Spojí-li se, dostaneme křivky, které se nazývají indiferenční křivky (křivky lhostejnosti).
- Na obrázku výše vidíme, že tyto křivky tvoří jakousi „mapu" spotřebitelova uspokojení. Indiferenční křivky jsou „vrstevnice" spojující body stejného uspokojení.

Předpoklady teorie indiference

- Opět předpokládáme, že při nákupním rozhodování je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
- Předpokládáme, že spotřebitel je schopen porovnat užitek různých kombinací statků (určí pořadí).

- Platí zákon dedukce (např. je-li řízek lepší než hamburger a hamburger lepší než párek v rohlíku, pak řízek je lepší než párek v rohlíku).

- Klesající mezní míra substituce (čím více statku X na úkor jiného statku Y spotřebitel získává, tím více musí dostávat X jako náhradu, aby se zřeknul další jednotky statku Y)

Vymezení pojmů preference a indiference
- Preference* je konstatování spotřebitele, že některý statek je pro něj důležitější než jiný statek

- Uspořádání preferencí* pořadí všech možných kombinací spotřeby vytvořené podle toho, jak jim spotřebitel dává přednost

- Indiference * netečnost spotřebitele mezi statky, jistý statek (X) pro něj není ani lepší, ani horší než jiný statek (Y).

Indiferenční analýza

Východiskem indiferenční analýzy jsou:

* indiferenční body - kombinace různých statků, které přinášejí spotřebiteli stejné uspokojení
* indiferenční křivka(y) – spojení indiferenčních bodů

- Statky se mohou ve spotřebě navzájem substituovat (nahrazovat), proto různé kombinace statků mohou spotřebiteli přinést stejné uspokojení.
- Z povahy substituce také vyplývá, proč mají indiferenční křivky prohnutý (konvexní) tvar: možnosti substituce slábnou, pokud má spotřebitel již hodně jednoho statku a málo druhého.
Indiferenční analýza - příklad
- Pan Petr se rozhoduje, kolik dní dovolené a kolik krabiček cigaret si má koupit, porovnává různé kombinace dovolené a cigaret. Některé kombinace mu přinášejí stejné uspokojení, některé mu přinášejí různé uspokojení. Tabulka ukazuje čtyři kombinace dovolené a cigaret.