- pol. 18. – pol. 19. stol.
- střední Evropa (Německo, Rakousko)
- v mnoha ohledech podobný západoevropskému merkantilismu, s nímž sdílel zejména doktrínu obchodní bilance a ideu silného státu.
- ideálem kameralistů byl osvícený panovník, který prostřednictvím dobře vybudované a organizované státní správy pečuje o blaho svých poddaných
- nedocenili význam teorie a soustředili se spíše na praktické otázky hospodářské politiky.
- významní kameralisté byli univerzitními profesory a založili na univerzitách výuku tzv. kamerálních věd, z nichž se vyvinula národohospodářská výuka
- hlavním znakem kameralismu byl důraz na populační růst. Jejich hl. cílem byla snaha zvýšit počet obyvatel.
- Daleko větší důraz na růst populace
- mocenské zájmy – více lidí znamená více armády
- fiskální – více lidí, více daňových poplatníků,
- poptávkový – čím více lidí, tím větší poptávka, tím větší trh a tím větší výroba
- neztotožňovat peníze a bohatství. Za zdroj růstu národního bohatství považovali výrobu, především zemědělství.
Žádné komentáře:
Okomentovat