Efekt reálných peněžních zůstatků, agregátní poptávka v uzavřené ekonomice.

Efekt reálných peněžních zůstatků, agregátní poptávka v uzavřené ekonomice.
Efekt reálných peněžních zůstatků (str. 250)
(opouštíme dosavadní předpoklad fixní cenové hladiny)
Efekt reálných pen. zůstatků: když se sníží cenová hladina (zamyslet se co k tomu snížení vedlo), vzroste reálná hodnota peněžních zůstatků, takže lidé považují část svých peněžních zůstatků za přebytečné. Potom buď zvýší spotřební výdaje (cítí se bohatší, efekt bohatství, Pigouův efekt), nebo proměňují přebytečné pen. zůst. do jiných aktiv a to sníží úr. míru (efekt likvidity). Nominální pen. zásoba neměnná.
Při nižší cenové hladině jsou ceteris paribus vyšší výdaje na spotřebu a investice, a tedy vyšší reálný domácí produkt. Efekt reálných peněžních zůstatků tak vysvětluje klesající průběh funkce agregátní poptávky.

Agregátní poptávka (v uzavřené ekonomice)
Agregátní poptávka je popt. po všech výrobcích a službách dohromady. Vyjadřuje závislost poptávaného reálného domácího produktu na cenové hladině. Ukazuje, jak velký domácí produkt budou chtít lidé a firmy kupovat při té které cenové hladině.
Odvození AD z IS-LM modelu. Snížení cen. hladiny na trhu peněz zvýší reálnou peněžní zásobu. Efekt stejný jako monetární expanze, tedy posun LM doprava – přizpůsobení snížením r, zvýšením produktu. Křivka LM a změněná LM´ odpovídají rovnováze na trhu peněz při růz. cen. hl., odpovídající reálný Y se nám objeví na x-ové souřadnici průsečíků IS, LM. Nyní jsme získali vztah cenové hladiny P a reálného produktu Y