Výklad Ústavního soudu - je obecně závazný
Výklad vyšších soudů - pokud je určen k sjednocování rozhodování činnosti soudů. Není právně závazný, ale bývá respektován
Výklad orgánů aplikujících právo - zejména soudů nebo OSS. Je závazný pouze pro konkrétní případ
Výklad oficiální - výklad nadřízeného orgánu. Je závazný pouze pro podřízené jako interní instrukce
Výklad autentický - výklad podává orgán, který sám NPA vydal
Výklad doktrinální - je založen na vědeckém zkoumání platných PN. Není právně závazný, ale praxi značně ovlivňuje ( učebnice, komentáře zákonů )
Podle metody a způsobu výkladu:
Metoda jazykového výkladu - zkoumá smysl slovního vyjádření právní normy podle sémantických a lexických poznatků ( použití určitých pojmů pro určité věci ) a podle gramatických, morfologických a syntetických pravidel ( spojky, slovesné časy... )
Metoda logického výkladu - smysl PN podle pravidel formální logiky
důkaz vyloučením
důkaz vztahu užšího k širšímu pojmu ( je-li zakázáno neúmyslné jednání, je zakázáno i úmyslné )
důkaz vztahu širšího k užšímu pojmu ( ustanovení o právní subjektivitě organizací platí i pro organizační jednotky organizací )
důkaz o opaku ( právo subjektu prokázat, že škodu nezavinil )
Výklad systematický - vychází ze zařazení PN do systému dalších PN. Norma speciální má přednost před formou obecnou
Výklad historický - určuje smysl PN z hlediska cílů a podmínek v době, za nichž se stala platnou
Podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření:
Doslovný výklad ( adekvátní ) - smysl PN a smysl jejích slovního vyjádření jsou identické
Zužující výklad ( restriktivní ) - smysl PN je užší, než její slovní vyjádření
Rozšiřující ( extenzívní ) - smysl PN je širší, než její slovní vyjádření
Ad b) a c) - požívá se výjimečně
Žádné komentáře:
Okomentovat