je vrcholným orgánem státní moci, je složena z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů.
Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje president a na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy.
Vláda předstoupí do 30 dnů po svém jmenování před PS a požádá o důvěru.
Návrh na vyslovení nedůvěry projedná PS jen je-li podán písemně nejméně 50 poslanci.
Vláda se usnáší nadpoloviční většinou všech členů
vydává vládní nařízení
SOUDNÍ MOC V ČR
Struktura soudní moci v ČR
Soustavu soudů tvoří NEJVYŠŠÍ SOUD, NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD, VRCHNÍ, KRAJSKÉ A OKRESNÍ SOUDY.
Mimo to ještě ÚSTAVNÍ SOUD, který je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let presidentem ČR se souhlasem Senátu. Soudci skládají do rukou presidenta slib, čímž se ujímají funkce. Soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákonem.
Soudní moc v ČR
Soudní moc v ČR vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Soudci jsou ve výkonu své funkce nezávislí.
Soudce je jmenován presidentem ČR bez časového omezení. Funkce se ujímá složením slibu. Soudce je při rozhodování vázán zákonem.
Jednotlivé soudy tvoří soudci, přísedící a justiční čekatelé
Účastníci mají rovné postavení. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti.
K řízení v 1. stupni jsou příslušné okresní soudy (mimo taxativně jmenovaných případů pro krajské soudy).
Okresní soudy
tvoří ho:
předseda
místopředsedové
soudci
přísedící
rozhoduje v senátech nebo samosoudcem
řeší věci vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných, obchodních, podnikatelských a hospodářských vztahů
Krajské soudy
tvořen stejně jako okresní soud
rozhoduje většinou v senátu
řeší složitější případy a odvolání od okresních soudů - druhoinstanční soud.
Žádné komentáře:
Okomentovat