Dělba práce je podnětem směny a rozvoj směny působí jako mocný stimul pro další prohlubování dělby práce. Člověk jako výrobce se stále více specializuje, ale sám je i spotřebitelem, pro kterého je charakteristické, že se stále rozevírá škála jeho požadavků na spotřebu (řešitelné pouze směnou). Subjekt může vystupovat ve směně, je-li vlastníkem toho, co nabízí.
Vývoj směny:
Barter – přímá výměna výrobku za výrobek – výchozí forma. Impulsem pro vznik univerzálního směnného prostředku. Tím se stala nejdříve některá vybraná zboží (látky atd.) - zbožové (komoditní) peníze.
Peněžní směna – směna prostřednictvím peněz se stala faktorem stimulujícím rozvoj směny a výroby (peníze jsou produktem rozvoje směny).
Zboží se směňuje v určitých kvantitativních poměrech (směnných hodnotách). Směna předpokládá oboustranný zájem. (Když chtěl vlastník zboží A získat zboží B, za předpokladu přímé výměny, musel by vlastník zboží B chtít zboží A) - což nebylo vždy možné→ zprostředkovaná směna (vlastník zboží B je ochoten směnit pouze za zboží C a proto vlastník zboží A musí nalézt takového vlastníka zboží C, který je ochoten směňovat za A).
Žádné komentáře:
Okomentovat