3) Kapitál (K) – výrobní faktor, který je sám výsledkem předchozí tvorby. Kapitálové statky neslouží konečné spotřebě, ale vstupují do výrobní spotřeby (stroje, nástroje, výrobní zařízení).
Výrobní faktory jsou v omezeném množství, budeme je považovat za vzácné. Výrobní faktory mají své vlastníky, ti je prodávají těm, kteří pomocí nich vytváří statky. Použití výrobního faktoru přináší výnos – důchodu – mzda (práce), renta (půda), zisk či úrok (kapitál). Tyto důchody se utváří na trzích výrobních faktorů.
Přímé rozdělování – předpokládá, že to, co bylo vytvořeno je přímo přiděleno jednotlivým subjektům tak, že mohou uspokojovat potřeby. Co získá v rozdělování také spotřebuje.
Směna – subjekty jsou nuceni proměnit to, co v rozdělování získají, v takové statky, které budou spotřebovávat. V rozdělování získají peněžní důchod, za který ve směně nakupují statky. Základem směny je existence dělby práce a soukromého vlastnictví (možnost svobodného disponování se statkem.
Hospodářství založené na směně, se označuje jako směnné neboli tržní hospodářství. Pokud je základem přímé rozdělování, hovoříme o hospodářství naturálním.
Žádné komentáře:
Okomentovat