Hansenovi a Modiglianimu se podařilo ukázat, že je možno Keynesovu nedobrovolnou nezaměstnanost vyvodit i pomocí neoklasického modelu. K takovému výsledku se lze dopracovat, bude-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
mzdy jsou nepružné směrem dolů. Pokud jsou však mzdy pružné, dostává se trh práce samočinně do rovnováhy, při níž nemůže nedobrovolná nezaměstnanost existovat
dostane-li se ekonomika do pasti na likviditu a existující úroková míra zároveň převyšuje úrokovou míru, která odpovídá plné zaměstnanosti
investice jsou necitlivé neúrokovou míru
není-li žádná z těchto podmínek splněna, bude se ek. chovat podle neoklasického modelu a dospěje k plné zaměstnanosti (bude-li existovat nezaměstnanost, bude pouze dobrovolná). V tomto pojetí se Keynesova teorie stává speciálním případem obecné neoklasické teorie, případem, kdy na trzích existují uvedené nepružnosti.
V Obecné teorii se Keynes na několika místech zabývá problematikou nepružnosti mezd směrem dolů, rozvíjí úvahy o pasti na likviditu a z jeho vztahu investic a úrokové míry lze vyvodit, že v případě nízké citlivosti investic na úrokovou míru bude narušen neoklasický mechanismus vyrovnávající úspory a investice.
Žádné komentáře:
Okomentovat