sociální inženýrství a plánování
Saint-Simonův socialismus měl být systém centrálně plánovaný a řízený
stoupenci sociálního inženýrství věřili, že ekonomika, vlastně celá společnost, může být řízena shora, inteligencí vzdělané a osvícené elity
Saint-Simonův socialismus byl založen na optimistické víře ve vědu a v rozvoj průmyslu. S. věřil, že je to právě rozvoj průmyslu, který otevírá bránu do „nového světa“ – do světa řádu a spravedlnosti pro všechny. Nositelem pokroku byly podle něho přírodní vědy a na nich vyrůstající průmyslový pokrok, který, jak si S. představoval, vede nejen k ekonomickému růstu, ale i k růstu nové elity. Tuto elitu představují vědci, umělci a „industriálové“ (velcí průmyslníci a techničtí inženýři). Posláním elity bylo nastolit nový řád a řídit ekonomiku a společnost tak, jako by to byla jedna velká dílna, jedna továrna.
S. „nový řád“ v mnoha ohledech připomíná to, co měli v budoucnu nastolit komunisté v Rusku. S. odmítal individuální svobodu jako překážku pro „vědecké řízení“ společnosti, a místo ní sliboval „novou svobodu“. S. odmítal soukromé vlastnictví, které mělo být nahrazeno centrální společenskou institucí, jež by na „vědeckých principech“ rozdělovala výrobní prostředky a plánovala jejich využívání. Odmítal konkurenci jako zbytečné plýtvání a jako zdroj živelnosti a chaosu.
Žádné komentáře:
Okomentovat