jeho původní makroekonomické úvahy se nesly v tradici cambridgeské školy (zejm. jeho verze kvantitativní teorie peněz)
později zdůvodňoval potřebnost státního intervencionismu v podobě měnové a rozpočtové politiky, nikdy úplně neopustil základní filosofii liberalismu.
přispěl k obnově makroekonomického přístupu v ek.
Keynesova rehabilitace makroekonomických přístupů, zejména jeho příjmově výdajová metoda, podnítila rozvoj makroekonomického empirického výzkumu a vytvořila podmínky pro další matematizaci ekonomii (byť měl K. k mat. výhrady)
K. učení je reformní ekonomickou teorií, vyústilo totiž do požadavku doplnit tržní ek. stabilizační hospodářskou politikou, zaměřenou na dosahování plné zaměstnanosti. Hl. myšlenkou celého K. díla je představa, že kapitalistická tržní ekonomika prodělala ve svém vývoji takové změny, že ve 20. stol. již nemůže úspěšně fungovat pouze na základě samoregulačních tržních sil.
K. považoval za hl. příčinu nestability tržní ekonomiky nestálou kupní sílu peněz.
K. vycházel z upravené cambridgeské rovnice. Místo nominálních peněžních zůstatků pracoval s reálnými peněžními zůstatky. K. tvar rovnice, který uvedl v Traktátu je tento: M=q.P, kde M (množství peněz), q je počet jednotek spotřebních statků, na jejichž nákup si domácnosti udržují peněžní zůstatky, P je cenová hladina.
Žádné komentáře:
Okomentovat