R. považoval za pracovní měřítko práci ...

­ R. považoval za pracovní měřítko práci do zboží“vloženou“, neboli náklady práce a dále je považuje za zdroj a příčinu hodnoty – tj. podstata jeho teorie hodnoty
­ K je zboží, které bylo v minulosti rovněž vyrobeno prací. Není tudíž ztělesněnou minulou prací. Proto mohl R. prohlásit, že zboží je tvořeno pouze prací – současnou prací a minulou prací různého stáří. = Práce „vložená“ do zboží má „dva rozměry“: množství (počet pracovních hodin) a čas. Obecně řečeno: relace cen dvou zboží není dána pouze poměrem pracovních nákladů, ale závisí také na době vázanosti těchto pracovních nákladů ve výrobním procesu – na době, která uplyne od jejich vynaložení do okamžiku dokončení a prodeje zboží.
­ invariantní měřítko hodnoty
­ R. hledal invariantní měřítko hodnoty – měřítko, s jehož pomocí by mohl jednoznačně měřit klesající výnosy v zemědělství. Potřeboval takové měřítko hodnoty obilí, které by samo nebylo ovlivněno klesající mírou zisku. Nakonec za invariantní měřítko hodnoty považoval zlato (jeho hodnota je velice stálá)
­ teorie mezinárodního obchodu
­ navázal na Smithe
­ objevil zákon komparativních výhod. Zatímco směna na principu absolutních výhod předpokládala, že každá směňující země dokáže vyrábět nějaké zboží s (absolutně) nižšími náklady než jiné země, princip komparativních výhod nic takového nepředpokládal. Specializace a oboustranně výhodná směna se mezi zeměmi mohla rozvinout i tehdy, když jedna z nich dokázala vyrábět všechna zboží s nižšími náklady a druhá země naopak měla u všech zboží absolutně vyšší náklady.