vztah mezi národním důchodem a spotřebou je dán spotřební funkcí: spotřeba je rostoucí funkcí důchodu. Charakteristikou spotřební fce je sklon ke spotřebě.
z výše uvedených tezí vyplývá, že zaměstnanost je fcí sklonu ke spotřebě a velikosti investic
s růstem zaměstnanosti klesá mezní produktivita práce, která determinuje reálné mzdy. Dlouhodobě udržitelná zaměstnanost nemůže být vyšší než zaměstnanost, při níž se reálná mzda rovná mezní oběti z práce.
spotřeba roste s důchodem, avšak roste pomalejším tempem než důchod /sklon ke spotřebě klesá s rostoucím důchodem). Rozdíl mezi vývojem spotřeby a efektivní poptávkou nutnou pro udržení plné zaměstnanosti by měly krýt investice. Nemají-li ale investice dostatečnou dynamiku, klesne poptávka pod úroveň nutnou k plné zaměstnanosti.
vzhledem k tomu, že je vztah mezi ND a spotřebou dán sklonem ke spotřebě, je i spotřeba funkcí zaměstnanosti
zaměstnanost je funkcí výdajů na spotřebu i na investice, je závislá na efektivní poptávce
protože je zaměstnanost funkcí výdajů na spotřebu a investice a zpětná funkční vazba je zde pouze u spotřeby
zaměstnanost je funkcí
ceny celkové nabídky
sklonu ke spotřebě
velikosti investic
Žádné komentáře:
Okomentovat