2. Fiskální politika

2. Fiskální politika, její nástroje v modelu IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice


· fiskální politika je úzce spojena s rozpočty ústřední vlády a s rozpočty orgánů místní správy. Tím, jak státní orgány odčerpávají od ostatních tržních subjekt značné peněžní částky, mění směr jejich použití. Změny v užití peněz mění tržní signály, které získávají tržní subjekty v cenách výrobků. Výrobci a domácnosti přizpůsobují své chování tržním signálům a v celé ekonomice se mění tempo ekonomického růstu a úroveň zaměstnanosti.

· Fiskální politika se skládá v zásadě ze dvou součástí. První její částí je způsob zdanění jednotlivých tržních subjektů. Druhou částí jsou výdaje z jednotlivých rozpočtů. Výdaje státních orgánů zvyšují úroveň agregátní poptávky, růst AD se může projevit v růstu cen, v tempu růstu produktu, v úrovni zaměstnanosti a může ovlivnit i rovnovážnost vztahů se zahraničím

=změna celkových vládních výdajů (ΔG, ΔTR) a změna daní (ΔTA, Δt)

AD 45˚

AD1

AD0

Y0 Y1 Y

1.změna ve vládních nákupech zboží a služeb

ΔG = ΔA à posun křivky AD

Přírůstek agregátní poptávky ze specifikovat :

ΔAD = ΔC + ΔG, kde ΔC = c(1-t) ΔY

Potom ΔAD = c(1-t) ΔY + ΔG,

pro rovnováhu musí platit AD=Y

Tedy ΔY = c(1-t) ΔY + ΔG

Po úpravě ΔY = 1/ (1-c(1-t)) * ΔG

(multiplikátor vládních výdajů za existence důchodové daně)


2.změna v úrovni transferových plateb

transfery se rozdělují na spotřebu (cTR) a úspory (sTR)

ΔAD = ΔC

ΔAD = c(1-t) ΔY + cΔTR

ΔY = c(1-t) ΔY + cΔTR

ΔY =c/ (1-c(1-t)) *ΔTR

(multiplikátor transferových plateb)


3.změna v úrovni autonomních daní

změna úrovně TA nezmění AD o celý objem daňové změny, změní se nejprve disponibilní důchod a ten se alokuje na spotřebu a úspory, takže změna důchodu vyvolaná změnou TA se rozdělí mezi spotřebu a úspory.

AD 45˚

AD0

AD1

Y1 Y0 Y

ΔAD = ΔC, ΔC = cΔYD, ΔYD = ΔY - ΔTA – tΔY

ΔAD = c(ΔY-ΔTA – tΔY)

ΔY = c(ΔY-ΔTA – tΔY)

ΔY = -c / (1-c(1-t)) * ΔTA

(multiplikátor autonomních daní)


4.změna ve výši sazby důchodové daně

výchozí úroveň: Y0 = 1 / (1-c(1-t0)) * A

nová úroveň: Y1 = 1 / (1-c(1-t1)) * A

rozdíl obou rovnic: ΔY = -1 / (1-c(1-t1) * cY0 Δt

Daně=únik z výdajového proudu.


Změna ΔG vyvolá mnohem větší přírůstek ΔY, a to o velikost indukované spotřeby. Změna ve vládních výdajích na zboží a služby má opačný účinek na úroveň rovnovážného důchodu než změna autonomních daní. Zvýšení ΔG zvýší ΔY (za jinak stejných okolností), zvýšení ΔTA sníží ΔY. Výdajový multiplikátor pro vládní nákupy zboží a služeb je větší než daňový multiplikátor. To proto, že zvýšení o ΔG přímo zvýší AD, zatímco daně působí nepřímo na spotřebu prostřednictvím jejich vlivu na disponibilní důchod.


Multiplikátor fiskální politiky

Jak se změní AD při změně vládních výdajů o ΔG?


ΔY = γ ΔA + b/h * γ * ΔM/P

Předpokládáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků se nemění, tudíž ΔM/P = 0 a druhý člen rovnice je taky 0.

ΔY = γ ΔA , obě strany dělíme ΔA

ΔY/ΔA = γ, což je multiplikátor fiskální politiky. Ukazuje, o kolik se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby, resp. autonomních výdajů, bude-li nabídka peněžních zůstatků konstantní.


Vzorec :γ = α/ (1+ αbk/h)




Fiskální politika a její účinnost


FISKÁLNÍ EXPANZE

Cíl: zvýšit úroveň Y a zaměstnanost

Složky: růst ΔG, růst ΔTR, pokles ΔTA, pokles Δt

Čistá fiskální expanze = křivka LM se nemění, posouvá se pouze IS


FISKÁLNÍ RESTRIKCE

Cíl: brzdit přehřátý ekonomický růst, inflaci, snížit rozpočtový deficit

Čistá fiskální expanze

Úrok.míra i

LM0

IS0 IS1

Y0 Y1 Y

Závisí na sklonech IS a LM

1. LM horizontální (hà ∞)

-maximální účinnost fiskální expanze, vytěsňovací efekt nulový (nedojde ke snížení soukromých autonomních výdajů. (past likvidity)

2. LM vertikální (h=0)

-nulová účinnost fiskální expanze, vytěsňovací efekt úplný (klasický případ)

3. vysoké k à snižuje účinnost expanze na Y

růst ΔY…. růst L…. růst i

-citlivost poptávky po penězích na důchod zvýší při růstu Y poptávku po penězích L, tím zvýší i úrokovou sazbu potřebnou k vyčištění trhu peněz, tím se vytěsní soukromé autonomní výdaje.

4.vysoké b à snižuje účinnost expanze

-čím plošší je křivka IS, tj. čím větší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu, tím nižší je účin fiskální expanze.


Při normálním sklonu LM vede fiskální expanze k růstu rovnovážné produkce Y a k růstu rovnovážné úrokové sazby i. Relace mezi růstem Y a růstem i je závislá na sklonech IS a LM. Fiskální expanze vede k růstu AD, v určité míře zvyšuje Y. Vyšší Y však současně zvyšuje i (aby byla ustavena rovnováha), což zpětně tlumí efekty fiskální expanze, protože zvýšené i snižuje poptávku po soukromých autonomních výdajích.


EFEKTY FISKÁLNÍ POLITIKY

Úroková míra

IS0 IS1

LM

Y0 Y1 Y

1.Past likvidity

a jsem hovado

I LM

IS1

IS0

Y0 Y


2.Klasický případ


NÁMITKY PROTI VYTĚSŇOVACÍMU EFEKTU

1.Baumol a Tobin: L vždy závisí na i (h nebude nikdy 0, tudíž LM nebude vertikální)

2.Y je vždy menší než Y*, proto LM nebude nikdy vertikální

3.CB může bránit zvyšování i tím, že zvýší nabídku peněz, tedy provádí přizpůsobování monetární politiky fiskální politice. To působí proti vytěsňovacímu efektu.


OTEVŘENÁ EKONOMIKA, FISKÁLNÍ EXPANZE PŘI DOKONALÉ KAPITÁLOVÉ MOBILIT

1. fixní měnový kurz

předpoklady:

a) DKM

b) fixní měnový kurz

c) domácí úroková míra = světové

d)existují nevyužité zdroje, konst. výnosy

z rozsahu, fixní mzdy i ceny

e)žádná země neovlivní důchod v zahraničí,

ani úroveň světové i


2. flexibilní měnový kurz

CB nemusí držet kurz, BP vždy = 0

Čistý floating: CB se vzdává intervence na mezinárodních měnových trzích

Řízený „nečistý“ floating: měnové kurzy nejsou fixovány CB, ale CB je nenechá volně fluktuovat a drží měnové rezervy

-dojde k poklesu čistých vývozů à návrat IS do původní polohy

-úplný mezinárodní vytěsňovací efekt

-apreciace domácí měny, zhoršení běžného účtu

-zhoršení NX kompenzují vládní výdaje