7.2.1. Sociální dopad

7.2.1. Sociální dopad
Sociální dopad. Nezaměstnanost nemá dopad jen na celkovou ekonomiku, ale ovlivňuje také život jednotlivých lidí. Nezaměstnanost vede ke snižování disponibilních prostředků domácností, z čehož vzniká mnoho problémů mezi lidmi. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následky nezaměstnanosti mohou být zhoršováním fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres. V extrémních případech dochází k nepokojům mezi lidmi, rozpadům domácností a životů, ...

7.3. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost
Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší prac. příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW).
Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí. Dobrovolná nezaměstnanost je možná.

7.4. Přirozená míra nezaměstnanosti, tendence k jejímu zvyšování a politika jejího snižování
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, kdy je reálný produkt na úrovni potenciálního produktu, míra inflace je stabilní.
V případě, že L=0, tj. případ, kdy počet lidí, kteří práci ztratí, je roven počtu těch, kteří práci najdou, se tento stav nazývá přirozená míra nezaměstnanosti, s je míra ztráty pracovních sil, n je míra nových pracovních příležitostí. Matematicky lze PMNZ tj. u* vyjádřit jako:
Vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti. Naopak zvyšující se míra nových pracovních příležitostí přirozenou míru snižuje.

V podstatě platí, že pokud je u<=u*, tak se u skládá pouze z frikční a strukturální nezaměstnanosti. Pokud u překročí u*, tak rozdíl mezi u a u* tvoří cyklická nezaměstnanost
Dlouhodobě má u* tendenci růst. A to z několika důvodů:
• Demografické vlivy zesilují frikční nez.
• Regulace vlády – minimální mzda
• Technický pokrok a následkem růst strukturální nezaměstnanosti.
• Hystereze na trhu práce ( dlouhodobá nez. Vede ke snížení kvalifikace, rezignace po dlouhém, neúspěšném hledání…)