9.4.2. Keynesův efekt

9.4.2. Keynesův efekt
Pokles cenové hladiny znamená, že k běžným výdajům postačuje držba méně peněz. Čili klesá poptávka po penězích, roste poptávka po ostatních finančních aktivech a klesá nominální úroková sazba ( i ).
Pokles i vede k růstu výdajů na investice, růstu spotřebních výdajů domácností na dlouhodobé spotřební statky, růstu vládních výdajů popř. i NX.

9.4.3. Efekt bohatství ( The Wealth effect )
Odlišná interpretace růstu poptávaného množství, která pomíjí změnu úrokové sazby.
Domácnosti drží část svých aktiv ve formě peněz. Při poklesu cenové hladiny roste reálná hodnota resp. kupní síla těchto peněz. Domácnosti jsou tedy bohatší a utrácejí tedy více čili roste C. Jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků ( Pigouův efekt ).

9.4.4. Mezinárodní substituční efekt
Jestliže klesá domácí cenová hladina, poroste poptávka zahraničních subjektů po levnějším zboží dané ekonomiky a popř. domácí subjekty přesunou část poptávky z relativně dražšího zahraničního zboží na domácí zboží.
Poměřuje cenové hladiny mezi dvěma státy. Pokud je u nás dražší zboží než v zahraničí, tak ho kupuji v zahraničí.

9.4.5. Poptávkové šoky
Shift factors of aggragate demand

Poptávkové šoky jsou takové vlivy, které způsobí změnu poptávky tj. posun poptávkové křivky
Reakce při stejné ceně znamená posun křivky AD doleva nebo doprava
Reakce v závislosti na ceně znamená posun křivky AD nahoru nebo dolů.
Tato reakce závisí na tvaru nabídkové křivky
Budu uvádět tzv. Pozitivní poptávkové šoky – čili šoky, které způsobují posun křivky AD doprava popř. nahoru.
Negativní poptávkové šoky jsou opačné.
• Růst bohatství domácností ( růst cen akcií )
• Pokles míry zdanění osobního důchodu
• Pokles úrokové sazby
• Optimistická očekávání budoucího vývoje
• Růst populace
• Rozhodnutí vlády zvýšit G nebo TR vede k růstu C a I.
• Stimulace exportu růstem cenové hladiny v zahraničí, znehodnocením nominálního kursu nebo prostřednictvím proexportních opatření.
• Očekávání růstu cenové hladiny
Poptávkové šoky obecně můžeme dělit na ty které nemůžeme ovlivnit (růst cen v zahraničí, růst populace…) nebo ty které jsou výsledkem cíleného úsilí vlády popř. centrální banky tj. výsledek fiskální, monetární nebo kursové politiky.