– veřejná subjektivní práva – jsou založena v normách kogentního charakteru, které umožňují a současně chrání urč. chování spravovaného, a určují příslušné povinnosti na straně spravujících; lze se ho vždy domoci cestou práva, hlavně soudní
– porušením veřejného práva činností správy je vždy porušena legalita
– nejvýznamnější veřej. práva patří do katalogu základních práv a svobod
– čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 L; čl. 6 EÚLP; OSŘ; správní řád è základ práv osob ve sféře procesních vztahů – umožňuje hájit a prosazovat osobám i další potřeby a zájmy, i když nejsou podepřeny veřejným subjektivním právem
– veřejná práva otevírají možnost podílet se na řešení veřejných věcí
– veřejné povinnosti – subjekty správy jsou povinny vyžadovat a kontrolovat plnění stanovených veřej. povinností; provádějí výkon rozhodnutí, pokud povinnost není dobrovolně splněna; n. mají k dispozici prostředky umožňující vynucovat splnění; n. i sankce trestního charakteru
– v řadě věcí je ponecháno rozhodnutí o urč. oprávnění osoby v diskreční pravomoci vyko-navatele správy – hl. tehdy, kdy zákonodárce nemůže při úpravě předvídat všechny okol-nosti, rozhodnutí závisí na řadě měnících se podmínek, apod.
– snaha o omezení případů, kdy by povinnost byla ukládána v diskreční pravomoci
Žádné komentáře:
Okomentovat