– právní normy svazují subjekty správy s různou intenzitou – v někt. případech jsou vyznačeny všechny jejich kroky (è subjekty správy jsou plně vázány), někde je zase správě umožněna úvaha, jak rozhodnout a stanoveny její meze
è široké využívání neurčitých právních pojmů – např. obecný zájem, veřejný pořádek, noční klid, dovoluje-li to povaha věci, bezúhonnost, povinnost postupovat s největší opatrností,… => orgán si objasní význam neurčitého pojmu a jeho rozsah a hodnotí skutečnosti případu, zda je lze zařadit do rámce vytvořeného neurčitým pojmem
X ani použitím neurčitých pojmů nelze pokrýt všechny varianty rozhodování => diskreční pravomoci = správní uvážení – zákon dává možnost volby mezi různými činnostmi v daném případu: jednak může uvážit, zda urč. kroky vůbec učiní, jednak může nabízet souřadně více možných postupů – a obojí může být použito současně
– tato úprava může být kombinována s použitím neurčitých pojmů, které zpravidla diskreční pravomoc omezují
– vázanost principem rovnosti osob – vyplývá i rovnost veřejných práv – čl. 4 L; toto je třeba vztáhnout i na rozhodování v diskreční pravomoci, uplatňuje se i v přístupu občanů ke službě ve veřejném sektoru
Žádné komentáře:
Okomentovat