formou vlády rozumíme:
- vztah obyvatel ke státní moci
- povahu a složení nejvyšších státních orgánů
Podle vztahu obyvatel ke státní moci rozlišujeme vládu demokratickou a nedemokratickou.
Demokratické vlády
Demokracie se dělí na
1. demokracie přímá
2. demokracie nepřímá neboli zastupitelská
1. Přímá demokracie - všichni mohou bezprostředně rozhodovat o veřejných věcech
Referendum - přímé hlasování
obligatorní (Švýcarsko)
fakultativní
Plebiscit - také lidové hlasování, ale pouze s omezeným použitím.
(např. změna hranic, odtržení se od státu viz. Quebec v Kanadě )
2. Nepřímá ( zastupitelská ) demokracie - obyvatele se účastní správy veřejných záležitostí nepřímo, prostřednictvím volených zástupců
Volby - systém, prostřednictvím kterého se určují zástupci lidu
Volební právo aktivní - právo volit
Volební právo pasivní - právo být volen
Volební právo u nás je rovné, přímé, všeobecné
rovné - každý hlas má stejnou váhu
přímé - nemůže mě nikdo zastoupit
všeobecné - bez ohledu na rasu, náboženství atd.
Volební systém - poměrný
- většinový - jednokolový
- dvoukolový
Poměrný volební systém - polit. strana získá mandátů úměrně počtu obdržených hlasů např. u nás do Poslanecké sněmovny
Většinový v. s. - rozdělení státu na menší volební obvody a v každém obvodu může zvítězit pouze jeden poslanec.
Dvoukolový ( Francie ) - podmínkou vítězství je získání nadpolovič ( tzv absolutní ) počtu hlasů v prvním kole, pokud nezíská jde do druhého kola. Tam stačí vítězství relativní většina.
Jednokolový ( Anglosaský ) - k vítězství stačí relativní většina
Žádné komentáře:
Okomentovat