1.8.2 Smlouva z Nice
Dohody v oblasti reformy institucí bylo dosaženo až v roce 2000 na summitu EU v Nice. Smlouvy bylo dosaženo, nicméně smlouva nebyla úspěchem. Třemi klíčovými otázkami nastolenými již Amsterodamskou smlouvou byly: velikost a složení Komise, rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a reforma samotných pravidel hlasování. Smlouva z Nice nedokázala vyřešit nic z výše jmenovaného. Co se týká Komise byla přijata provizorní reforma, která měla být aplikována od roku 2005 do přijetí 27ho člena EU. Řešení z dlouhodobého hlediska nebylo nalezeno. Co se týká rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, zde došlo spíše k utřídění, ale posunu bylo dosaženo velmi malého, spíše žádného. Co se týká reformy v rozhodovacích procedurách, tak zde je Smlouva z Nice vyloženě špatná. Reforma znamená mnohem složitější systém, který se rozšířením stal ještě složitějším. Přijímaní rozhodnutí v 27 by bylo mnohem průhlednější před reformou než po ní. Smlouva dále znamená zvětšení síly pro větší státy. Smlouva vstoupila v platnost 2003, ale mnoho jejích bodů bylo znovu projednáváno v rámci tzv. Evropského konventu.
Žádné komentáře:
Okomentovat