Pojem
-druh právních vztahů, jejichž obsah tvoří subjektivní p&p upravené OP
-od jiných PVZTAHŮ se liší hl. předmětem a vztahem svých subjektů
-PV někdy nahrazováno synonymem právní poměr X pouze v PRACKU je pracovněPV širší (zahrnuje dohody o pracích mimo PP - §232… ZP) nežli pracovní poměr
-OZ zmiňuje PV v §1-3 i jinde (např. §853)
-relikt z OZ 1964 (nejasnost vztahu subj. p&p a OPV) - OPV mají dvojí smysl:
1) stricto sensu = ve smyslu přesném
-§2/2 (postavení účastníků OPV)
-§2/3 (obecná dispozitivnost PN OP)
2) OZ hovoří o OPV šířeji - largo sensu = v širokém smyslu
-šířeji než je pojato v učebnici
-rozumí jimi jakákoliv objektivní občanská p&p (včetně těch, co nejsou obsahem PV)
-např. §1/1.2 + §2/1 a hl. §3 (mluví o p&p plynoucích z OPV, ale má na mysli jakákoli subjektivní Op&p - výrazný projev koncepce OPV založených na tom, že subjektivní p&p tvoří vždy součást OPV)
X dle učebnice existují Sp&p mimo PV (tj. ne všechna Sp&p jsou vždy součástí OPV)
- existují i p&p mimo PV => ne všechna Sp&p součástí OPV
-PV lze také definovat jako společenské vztahy upravené P (resp. společenské vztahy, ve kterých jejich subjekty navzájem vystupují jako nositelé p&p) - PV je specifický společenský vztah, jehož předmětem je jistý společenský vztah materiální (faktický) a jehož subjektům se v důsledku právní úpravy dostává postavení subjektů p&p
-z obecného vymezení PV vyplývá, že OPV je PV, jehož předmět je upraven PN OP a jehož subjekty navzájem vystupují jako nositelé Sp&p
-předmět OPV je dán předmětem OP. Předmět určitého OPV je konkretizací zákonného předmětu OP - (vztah konkrétního k abstraktnímu)
-např. kupní smlouva konkretizuje (cena, doba dodání, místo, etc) daný právní vztah (vzájemná p&p stanovená Z) z kupní smlouvy
-charakteristickým znakem OPV je vzájemné postavení jeho subjektů vyjádřené v §2/2 („v OPV mají účastnící ROVNÉ POSTAVENÍ“)
Druhy občanskoprávních vztahů
-OPV (a PV vůbec) jsou vždy vícestranné (vyplývá přímo z pojmu) - dva subjekty v opačném právním postavení (postavení stran) tj. P nezná vztah k sobě samému, ale na každé straně může být i více subj.
-dělení OPV:
a) Dvoustranné (jde o vzájemné plnění stran)
b) Vícestranné -více osob sdružuje svoje přičinění (či věc) za účelem dosažení společného výsledku (prospěchu)
-jednostranné OPV = OPV s jednostranným plněním (např. darování) - výstižnější je OPV jednostranně zavazující
-dvoustranné OPV dělíme na:
1) synallagmatické
-původně (dle ŘP) měly obě strany postavení dlužníků i věřitelů = za hodnotu poskytnutou jednou stranou je 2nd strana povinna poskytnout protihodnotu
-poskytované plnění by také mělo být vzájemně ekvivalentní (např. koupě za kupní cenu)
-v OZ např. vyplývá z §560 („mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se splnění domáhat jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve, anebo je připraven ho splnit“ - jde o vzájemnou podmíněnost plnění smluvních stran)
2) asynallagmatické
-např. dar či bezúročná půjčka
-podobně i koupě smíšená s darováním tj. negotium mixtum cum donatione (prodej za nepřiměřeně nízkou cenu)
-v současném OP nemá velký praktický význam a je chápáno nejednotně
-OZ tyto kategorie výslovně nezná
-OPV založené PÚ lze také třídit dle charakteru PÚ jímž byly založeny na:
1) úplatné (synal…) a bezúplatné (asynal…)
2) kauzální a abstraktní
3) pojmenované a nepojmenované
Vznik občanskoprávních vztahů (§ 2/1)
1) ze zákona
-v OP výjimečné
-např. zákonné zastoupení (§23)
-podobně i v §151b předvídané zákonné zástavní právo (resp. §672/1??)
2) z konstitutivního rozhodnutí soudu či správního úřadu
-v OP také výjimečné
-např. zřízení věcného břemene ve smyslu §151o
3) z úkonů
-typické pro OP
-dělíme na:
a) právní úkony
b) úkony protiprávní (hl. způsobení škody, vadné plnění, etc)
4) z události a protiprávních stavů
-např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvl. nebezpečným (§432)
5) z jiných právních důvodů (ex variis causarum figuris)
-např. vznik nálezcova P na nálezné (§135/2)
-vznik OPV může být podmíněn souběžnou existencí několika právních důvodů (všechny jsou nutné pro vznik PV, ale dostatečným důvodem je až jejich souběžnost – všechny zároveň)
-např. kontrakt s odkládací podmínkou (ve smyslu §36/3) - ke vzniku PV je třeba PÚ (smlouva) a události (splnění odkládací podmínky)
Prvky (složky) občanskoprávních vztahů
1) subjekty
-libovolně seskupené FO a PO včetně státu jako PO (§21)
-v PV musí být nejméně 2 subjekty; stranu může tvořit více osob
-spoludlužníci či spoluvěřitelé tvoří vždy jen jednu stranu smluvního závazku
- o subj.PV platí totéž co o subjekteh p&p
2) obsah
-vzájemná Sp&p účastníků PV
3) předmět
-věci, práva a jiné majetkové hodnoty
- objektem je lidské chování, týkající se uvedených předmětů
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Základní zásady SP
7. Občanské právo závazkové
SYSTÉM PRÁVA
13. Občanskoprávní vztahy
22. Subjektivní práva a povinnosti - Obsah občanskoprávních vztahů
23. Předmět občanskoprávních vztahů
2. ČÁST DRUHÁ - VĚCNÁ PRÁVA 1
5. ČÁST OSMÁ – ZÁVAZKOVÉ PRÁVNÍ VZTAHY 2
Druhy závazkových právních vztahů 3
OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY, PODSTATA OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
Články na hledaný výraz "Občanské právo" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat